Městská válka se nedá dělat v rukavičkách. Nenávidět začnete i civilisty

POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:

„Mluvit o Ukrajině jako o fašistech je úplný nonsens a jako o nacistech také,“ říká Mikulecký a zmiňuje, jak početná je ruská neonacistická scéna.

„Ruští neonacisté jsou příslušníky milice, jsou v armádě, a když najdete vagnerovce (příslušníka ruské soukromé armády), který si sundá tričko, tak není pokrytý rudými hvězdami, ale hákovými kříži. Ruský narativ je prostě postavený na hlavu.“

„Já s tím úplně souhlasím,“ přitakává vojenský historik Kmoch. „Problém je, že Rusko dlouhou dobu používá fašismus a nacismus jako nálepku na ideologického oponenta nebo protivníka,“ vysvětluje.

„Ukrajina do toho spadla, protože když přišla nacionálně-socialistická vojska, tak je Ukrajinci upřímně vítali jako osvoboditele, než jim došlo, že Němci jim žádnou samostatnost nedají,“ připomíná.

„Z celého Sovětského svazu byl v německých ozbrojených silách skoro milion mužů,“ současně zdůrazňuje Kmoch. A dodává: „Z obyvatel Haliče vznikla jedna divize SS. Rusko mělo tyto divize dvě.“

Jako doklad nacizace Ukrajiny je uváděno nasazení pluku Azov v roce 2014. „My se však bavíme o Azovu z ruského pohledu, tady ten ukrajinský nikdy prezentován nebyl,“ říká Mikulecký.

„Ano, byly tam excesy a byli tam lidé, které můžeme řadit k neonacistické scéně, k extrémní pravici. Ale musíme si říci, jak Azov vznikl. Nevznikl tak, že by si ukrajinští neonacisté řekli ‚pojďme, vybijeme nějaké Rusy‘. Rusové zaútočili na Ukrajinu, když byla ukrajinská armáda morálně rozložená. A právě tyto bataliony, které si platili ukrajinští oligarchové na obranu svého majetku, byly jedinou silou, která se byla Rusům schopna postavit. A tyto síly dokázaly v roce 2014 udržet Rusy na Doněcku a Luhansku v nějakých mezích,“ vysvětluje a zmiňuje transformaci a očistu Azovu.

„Dneska nemá pluk Azov s neonacisty nic společného, je to spíše elitní jednotka, a to jak výcvikem, tak tím, že je od roku 2014 nepřetržitě v bojích,“ dodal Mikulecký.

Kmoch dodává, že Rusko rádo používá termín osvobození pro války, které samo zahájilo.

„Oni třeba začali ‚osvobozovat‘ Finsko, osvobodili ‚Pobaltí‘. Tam na to nikdo nebyl zvědavý, ale Rus je osvobodil, ať chtěli, nebo nechtěli. Pak tady osvobodil od nacismu půlku Evropy, ale v té půlce Evropy zůstal a nechal si půlku Polska,“ přiznal Kmoch.

Připouští, že odpor Ukrajinců, kteří ruské vojáky nevítali s květinami, na ně musel mít dopad. „To musí být velké zklamání. Ta válka na mě působí dojmem, že to takto být nemělo, že si mysleli, že to za dva tři dny praskne jako zatím vždycky a všude,“ dodal Kmoch.

Probírá se i otázka, co vede vojáky, aby ostřelovali civilní objekty, a jaké to je zabíjet civilisty včetně obyvatel vesnice ze strachu, aby nemohli prozradit, kde se nachází jejich jednotka.

„Válka je hnus,“ komentoval to Mikulecký a dodal, proč se tak děje. „Známe případ z Afghánistánu, kde američtí speciálové udělali tu chybu, že místní pastevce, kluky, kteří je potkali, nechali jít a jejich jednotku pak Tálibán zdecimoval.“

„Střílet civilisty je zločin, ale pokud ten civilista bojuje proti vojákům, tak přestává být civilistou. A když to vztáhnu na působení Němců na Ukrajině nebo v Rusku, tak spoustu lidí zlikvidovali pro podezření z partyzánské činnosti. Byli podezřelí, tak je postříleli. Neměli čas je vyšetřovat,“ říká Mikulecký.

„Rozhodně to neomlouváme, to se omluvit nedá, ale něco jiného je to komentovat tady v Praze a něco jiného z pohledu vojáka, který je tři týdny v nasazení, kterému zahynulo několik kamarádů a má za sebou zkušenost, že nechal civilistu projít a následně došlo k útoku na jejich jednotku,“ dodává Mikulecký.

„Jak z ruské, tak z ukrajinské strany tam jsou nasazení nejen profesionálové, ale také odvedenci. Za začátku tam nenávist není, mají nějaké úkoly a rozkazy a z poloviny ani nevědí, co dělají a proč to dělají,“ přidal svůj pohled Kmoch.

„Teprve ve chvíli, kdy vám padne zprava kamarád, zleva kamarád, zradí vás babička a začnou vám padat rakety na hlavu, tak se začnete bát a začnete nenávidět ty naproti, začnete je nenávidět tak, že nenávidíte i civilisty, protože jsou všichni stejní, a začnete zabíjet všechny bez rozdílu,” dodal Kmoch.

K brutálním bojům v Mariupolu Kmoch uvedl: „Městská válka se nedá dělat v rukavičkách, a pokud chcete město dobýt, tak jej musíte rozstřílet a zabijete tím téměř všechny, kdo tam jsou.“

„V opačném případě riskujete životy vlastních vojáků,“ říká Mikulecký a zmiňuje, že právě kvůli strachu z velkých ztrát při plánovaném vylodění v Japonsku se Američané rozhodli shodit atomové pumy.

Pokud se chcete dozvědět o tomto tématu více, poslechněte si celou epizodu v audioverzi v horní části článku.