Článek
(Od našeho zvláštního zpravodaje v Bruselu.)
„Vztahy s Ruskou federací budou minimálně další dekádu poměrně vyostřené, Evropa to musí umět reflektovat, musí se umět bránit. Ta stále platná východiska předpokládají úplně jiné vztahy s Ruskem,” řekl po jednání šéf české diplomacie.
Ministr už před zahájením jednání avizoval, že hodlá partnerům navrhnout kompletní redefinici vztahů s Ruskem.
Z jeho slov plynulo, že si přeje, aby Evropská unie zaujala v této otázce jednotný postoj a aby se jednotlivé země od něj neodchylovaly.
Už žádné čekání na Brusel. K čemu je dobrý Lipavského „švýcarák“ mířící do Sněmovny
„Je čas přehodnotit naši politiku vůči Rusku. Musíme vybudovat nová opatření proti němu abychom zastavili válku a byli připraveni na nová zvěrstva, která Rusko určitě plánuje,“ řekl Lipavský.
Přál by si, aby se jednalo o hlavní téma srpnového „Gymnichu”, tedy neformálního jednání ministrů zahraničí EU, které se bude vzhledem k předsenictví konat v Praze.
I am glad that 🇺🇦 Foreign Minister @DmytroKuleba could join us via video conference at the #FAC. Ukrainians are fighting for all of Europe's security. Our help is crucial as Ukraine defend itself from Russia's barbaric aggression. pic.twitter.com/ckXDUrUBUP
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 18, 2022
„Například jsem hovořil o tom, že bychom se měli zamyslet nad některými dohodami mezi EU a Ruskou federací, protože důvod jejich sjednání, třeba ohledně víz, pominul a Evropa by to měla reflektovat,” pokračoval ministr.
Velmi obdobně se vyjádřil také jeho litevský protějšek Gabrielius Landsbergis.
„Musíme diskutovat o tom, jak se vypořádat s agresory. Pokud nějaká země zaútočí na jinou sousední demokratickou zemi, jaký je náš přístup? Jak se s tím vypořádáme? Světová pravidla aktuálně čelí zkoušce, přepisují se a my musíme být těmi, kdo je píše,” uvedl.
Konec jednomyslnosti?
Lipavský se také vyjádřil k návrhu Evropského parlamentu, aby hlasování kvalifikovanou většinou nahradilo jednomyslnost, a to alespoň v otázkách zahraniční politiky.
„Já jsem velký realista, stojím nohama na zemi. Je tu celá řada členských států, které dnes na tuto diskusi nechtějí přistoupit a nejsou to jenom ti obvyklí podezřelí, o kterých se mluví v médiích,” uvedl.
Připustil, že debata by se o problematice vést měla. Podle něj se o ni zasloužil zejména ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), který neformálně oslovil své kolegy a nyní hledají různé varianty hlasování kvalifikovanou většinou.
Sám však v tomto směru plýtvat silami nehodlá. „Snažím se věnovat se otázkám, které mají reálnější šanci, že se v nich někam posuneme, typicky Ukrajina a rozšiřovací proces na Balkánu,“ dodal.
Den D pro Severomakedonce
Velký den čeká v úterý vlády Severní Makedonie a Albánie. V Bruselu oficiálně započnou přístupové rozhovory poté, co sobotní hlasování v severomakedonském parlamentu odstranilo poslední překážku, kterou zahájení procesu kladlo Bulharsko.
To cestu Severomakedonců do EU blokovoalo kvůli takzvanému „sporu o historii”.
Bulharsko trvá na tom, že makedonská identita a jazyk jsou bulharského původu a že Bulhaři jsou v Severní Makedonii utlačováni a musí být zahrnuti do ústavy jako etnikum zakládající samostatný stát.
Tím současně utrpěl proces euro-integrace i pro Albánii, protože jednání Albánie s EU jsou zařazena do jednoho balíku se Severní Makedonií.
Státy EU v Bruselu rozhořčily západní Balkán
Dvě mezivládní konference – jedna pro Severní Makedonii a jedna pro Albánii – budou pouhou formalitou. Skutečná jednání začnou po skončení léta a budou se táhnout několik let.
Pro ministra Lipavského, jakožto ministra zahraničí předsedající země, půjde přesto o diplomatickou výzvu. Konference totiž představuje průlom nejen pro Skopje a Tiranu, ale obecně i pro politiku rozšíření EU.
Současně se objevují obavy, že se na západním Balkáně snaží Rusko obnovit svůj vliv. Na zahájení konferencí by měl dorazit i český premiér Petr Fiala (ODS).