Kyjev chce spoléhat jen na vlastní plyn

„Za tři až pět let je potřeba se plně zajistit vlastním vytěženým plynem. Vzhledem k tomu, že Ukrajina je co do objemu plynových ložisek v Evropě na druhém místě, jde o plně dosažitelný cíl. Souběžně je potřeba snížit energetické výdaje naší ekonomiky,“ prohlásila Julija Svyrydenková, první vicepremiérka a šéfka ekonomického resortu.

Plán ve středu potvrdil také Herman Haluščenko, ukrajinský ministr energetiky, během setkání s představiteli americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Haluščenko zároveň zdůraznil připravenost země k přechodu na bezuhlíkovou energii. Na nových energetických projektech se mají podílet mezinárodní organizace včetně těch amerických.

Ukrajina hovoří o potřebě zvýšit vlastní produkci zemního plynu dlouhodobě. Loni získal zelenou zcela nový těžařský projekt Delfin v Černém moři, na němž se měly kromě ukrajinského Naftogazu podílet také rumunská státní společnost OMV Petrom a izraelská Naphtha Israel Petroleum. Odpovídající memoranda byla podepsána loni v únoru a březnu.

Podle informací ukrajinského webu Oilpoint se plány těžby u Oděsy a v oblasti Krymu ovšem zásadně křížily s ruskými těžebními aktivitami pod záštitou ruského válečného námořnictva.

V posledních letech Ukrajina na evropském trhu nakupovala asi deset miliard kubíků plynu ročně, platila za něj miliardy dolarů. Současná situace je dramaticky odlišná.

„Spotřeba klesla o 30 až 32 procent oproti loňskému roku a dál se snižuje,“ uvedl pro Unian Oleksandr Charčenko, ředitel Centra pro výzkum energetiky. Podle něj činí asi 21–23 miliard kubíků, z vlastních zdrojů Ukrajina i po započtení válečných ztrát zajišťuje asi 18 miliard kubíků.

Země má nyní v podzemních zásobnících devět miliard kubíků plynu, z nichž až čtyři lze teoreticky ještě odčerpat. Pokud se Ukrajině podaří do listopadu z vlastní vytěžené suroviny natlačit do zásobníků další až čtyři miliardy kubíků, měly by zásoby vystačit na zimní topnou sezonu. Nejčernější scénář počítá s tím, že Kyjev bude muset opět dokoupit surovinu v Evropě, šlo by ale jen o pětinu loňského množství, spočítal Charčenko.

„Ukrajina může být, co se plynu týče, soběstačná i dřív než za tři až pět let, konkrétně během roku až dvou let. Ovšem pod podmínkou, že se neobnoví boje v oblastech těžby,“ uvedl.

Podle Hennadyje Rjabceva, šéfa vědeckotechnického střediska Psycheja, Ukrajinu čeká energetický poválečný audit. Podle jím citovaných odhadů se HDP za rok 2022 sníží o více než třetinu a zatím není jisté, kolik vrtů je provozuschopných a kolik průmyslových podniků bude plyn potřebovat a v jakém objemu. Data se navíc budou v poválečných letech měnit.

Heorhij Heletucha, šéf Bioenergetické asociace Ukrajiny, vládní plán podporuje, vyplývá z jeho vyjádření pro list Ekonomična pravda. Za prioritní úkol ovšem považuje zaměřit se na efektivitu, například na snížení energetické náročnosti nově budovaných staveb.

V této oblasti Ukrajina zaostává za státy Evropské unie tři- až pětkrát. „Pokud by naše energetická efektivita odpovídala například úrovni Polska, mohli bychom se zcela zříci dovozu energie a stát se plně energeticky soběstačnou zemí,“ citovala Heletuchu agentura Unian.

Odborník také tlačí na větší podíl energie získané z obnovitelných zdrojů – v případě Ukrajiny na větrné a solární elektrárny.