Jsem proti válce, diktatura padne, řekla dcera ruského senátora, jen co utekla ze země

„Jsem proti této válce! No War! Dá se říci, že jsem nevolila tuto vládu, ale přitakávala jsem jí svým mlčením, nečinností a strachem o svůj život, i když jsem věděla o její krutosti a nemorálnosti. Teď kvůli naší vládě trpí nejen náš národ, ale i sousední,“ napsala na sociální síti pětadvacetiletá Diana Isakovová, dcera senátora Eduarda Isakova z prvního manželství.

Příslib, že bude vyprávět o uplynulých pěti měsících, dala ještě na letišti. „Ve vlasti jsem nemohla říkat, co si myslím,“ uvedla Isakovová, která ráno přistála v blíže neupřesněné „nové zemi“.

„Je velmi těžké hovořit o emocích, které jsem prožívala, když 24. února začala válka. Pocítila jsem hrozný odpor a silný příliv empatie,“ řekla BBC. „Člověk zabíjí člověka – a dělá to Rusko, ve kterém žiji. V prvních dnech jsem hodně plakala a propadala smutku, jako kdyby umíral někdo blízký z rodiny,“ dodala.

Otcem dívky je Eduard Isakov, senátor za Chantymansijský autonomní okruh. Isakov figuruje v sankčních seznamech Británie, Evropské unie a Kanady. Na jednání Rady federace, horní komory ruského parlamentu, nyní přichází s velkým písmenem Z, symbolem invaze, na saku. Minulý měsíc navštívil rodinu zabitého ruského rozvědčíka. „Jsem hrdý, že tak mladí kluci brání naši zemi a bojují proti nacistům,“ řekl.

V dubnu navrhl poslat odpůrce války proti Ukrajině obnovovat Donbas. „Neměli by platit pokuty, ale vlastníma rukama, jimiž píšou hnusné příspěvky na sociálních sítích, by měli něco udělat pro vlast. Ať jdou čistit ulice od odpadu, natírat ploty. Měli by je odeslat do Doněcké a Luhanské lidové republiky obnovovat města a obce,“ prohlásil.

Diana je učitelkou jógy, zpěvu a meditace. BBC řekla, že dávno byla na straně uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného a zakázaného serveru Meduza, ale raději zůstávala zticha. Předloni potají, aby se to otec nedozvěděl, šla v Soči na demonstraci po otrávení Navalného. S bývalým manželem na toto téma často vedla „kuchyňské řeči“ (jak se říká v Rusku namísto „hospodských řečí“ – pozn. ČTK).

Další neshoda s otcem se týkala práv sexuálních menšin (LGBT). „Když v Čečensku zabíjeli homosexuály, strašně mě to ranilo, snažila jsem se vyjádřit se na toto téma. Ale mohl mi zavolat, aby řekl, ať to smažu. A bylo jasné, že jestli neposlechnu, tak sbohem,“ dodala.

Sama Isakovová se cítí být bisexuální, což i potvrdila BBC.

Letos v březnu přišla v Soči na protiválečnou demonstraci, k jejichž uspořádání vyzýval Navalnyj, ale přišlo jen málo lidí, a tak se rozhodla vymyslet vlastní akci. Sedmnáctého dubna v nenápadném oblečení, roušce přes obličej a v rukavicích šla rozdávat vlastnoručně zhotovené protiválečné letáky. Rychle ji zadrželi policisté v civilu. Šest hodin byla na strážnici, ale odmítla odpovídat na otázky především kvůli „dětinskému“ strachu z přísného otce, z jeho odsouzení a zavržení.

Když si policisté uvědomili, že zatkli senátorovu dceru, pokusili se s ní manipulovat slibem, že otci nic neřeknou, když s nimi bude spolupracovat. Protokol podepsala, aniž by si jej přečetla, až později se přes známé pokoušela zjistit, zda není trestně stíhána, ale nic takového nevypátrali. „Myslím, že kvůli otci to zametli pod koberec,“ předpokládá.

Následující den si ji předvolala k výslechu tajná služba FSB a večer se o všem dozvěděl otec, kterému telefonovalo „neskutečné množství hodnostářů“ a nakonec i předsedkyně horní komory Valentina Matvijenková. „Pociťovala jsem nerozumný strach,“ řekla dívka, které otec vynadal, že je „nepřítel rodiny, nepřítel lidu, zločinec“ a že už není jeho dcera. Když se odmítla kát a omlouvat, žádal, aby opustila dům v Soči, ve kterém žila posledních pět let.

Diana měla konflikty s přísným otcem již v dětství, trpěla kvůli tomu depresemi, šestkrát se pokusila o sebevraždu. „Byla jsem zlomená v důsledku přísné výchovy, kdy se vše točilo kolem potřeb mých rodičů,“ uvedla. V Rusku se podle ní uplatňuje výchova zavrhující city a emoce. Když jí otec zase jednou zavolal, aby se vysmál jejím pocitům, poslala jej kamsi – a pak spolu dva roky nemluvili. Poté se ale usmířili: „Otec mě pozval na týden a zůstala jsem pět let.“ Žila v domě v Soči, kam Eduard Isakov jezdil s druhou manželkou a mladšími dětmi na prázdniny.

Po protiválečné akci v dubnu 2022 se otec snažil na ni svalit vinu, udělat z ní zrádkyni. Dalo jí práci, aby si uvědomila, že postupovala správně, když se postavila proti vraždění, které pokládá za nemorální a nesprávné.

„Nepřijímám žádnou odpovědnost za otcova rozhodnutí. Vím, že se podepsal pod papír přivolující k vpádu. Nestydím se, necítím se vinná. Je dospělý, nese odpovědnost za své činy,“ řekla.

„Možná se trápím kvůli tomu, co s ním v budoucnu bude, protože jsem přesvědčena, že diktatura dříve či později padne. Bohužel tak vysoce postavení lidé, jako je můj otec a jako je naše vláda, podceňují druhé a myslí si příliš o sobě. Mají pocit, že to, co se teď děje, je navždy, že Putin je navždy. Ale z dějin lidstva mohu usuzovat, že lidé se probudí, vzpomenou si, že mají hlas a vůli. Stoprocentně věřím, že až se režim změní, bude více demokratický, slušnější a váleční zločinci stanou před soudem,“ dodala.

Isakovová se v létě rozhodla odjet z Ruska a co nejhlasitěji vyjádřit své postoje proti válce. Interview nabídla BBC a serveru Meduza. „Mám právo to udělat, mám právo promluvit,“ uvedla.