Faltová: Utichla nenávist k uprchlíkům, je to přímé ohrožení

Na naše organizace se obrací celé spektrum lidí prakticky nonstop. Jedná se o Ukrajince tady na území Česka, Čechy, kteří mají rodinu nebo kamarády na Ukrajině, nebo lidi, kteří jsou na Ukrajině nebo sem přijíždějí. Je jich hodně.

Bydlení pro ty, co sem přijíždějí a nemají tu žádné vazby. Zatím to není obrovské číslo, ale začíná to být tématem. Pak je to potřeba informační: co mají udělat, aby se dostali do Česka, když se sem dostanou. Ptají se, jestli když nemají pas, zda se dostanou přes hranice. Pak je tu odezva české veřejnosti, která nabízí pomoc dobrovolnickou, finanční, poskytují bydlení.

Nejsme schopni to vyčíslit. Zhruba osm až deset hodin denně tady nonstop zvoní telefony a píšou lidi maily. Na cestě je skutečně hodně lidí, hodně lidí je ve frontě před hraničními přechody na Ukrajině. A ještě hodně lidí se dá do pohybu.

Myslím si, že pokud bude konflikt dál eskalovat, tak se dostáváme ke stovkám tisíc lidí. Může to být třeba až 200 až 300 tisíc lidí. Ale je to trochu hádání a možná je předčasné děsit takovými počty.

Ti lidé musí překročit hranici do Schengenu, to je zásadní. Pokud směřují do České republiky a mají tu nějakou vazbu, tak nežádají o povolení k pobytu v Polsku, na Slovensku nebo Rumunsku, ale pokračují dál. Pokud překročí hranici do Česka, tak buď tu už mají nějaký kontakt, nebo kontaktují ministerstvo vnitra, či nás, kde se doptají, co mají dělat.

Ti, kteří tu mají vazby, jdou za rodinou. Když už tu jsou, a hlavně mají kde být, tak buď jsou sami schopni požádat o vízum specifické pro Ukrajince přicházející ze současné válečné situace. Tím pádem získají pobyt, a pokud bude potřeba další asistence a podpory, tak to mohou řešit přes nevládní organizace, přes Správu uprchlických zařízení.

Přesný postup, jak to bude vypadat, se stále řeší. Velkým tématem začíná být, co s lidmi, kteří tu nikoho nemají. Ministerstvo vnitra spustí emergentní ubytování. My se snažíme také ubytování poptávat přes lidi, kteří nám je nabízejí. Snažíme se je dostat alespoň na ubytovny nebo dočasně k někomu, aby se pak řešila dlouhodobější forma jejich bydlení.

Určitě ano, ale teď to není na pořadu dne. Na Ukrajině bude velká část lidí, která tam nebude chtít žít, pokud Ukrajina padne a budou ji okupovat ruská vojska. Lze proto očekávat migraci dlouhodobější a pokračující, která bude směřovat i na český trh práce.

Ano, ale naše zkušenost z válečných konfliktů je taková, že část lidí se rozhodne pro brannou povinnost, část zůstane. Jsou to individuální rozhodnutí a není to možné soudit. Ti lidé jdou pomoci svojí zemi, takže samozřejmě část z nich jde do boje i s tím, že mohou zemřít.

Myslím si, že to vláda promyšlené má. Plány jsou nastavené realisticky a připravené na to, jak se bude zvyšovat počet lidí přijíždějících sem. V okamžiku, kdy jich bude hodně a zapojí se do toho armádní složky a dojde na emergentní ubytování, tak to půjde dobře.

Skoro každý uprchlík přichází s nějakým traumatem. Práce s těmito traumaty a psychoterapeutická péče jsou velmi důležité. Často lidé přicházející z válečného konfliktu se musí o svém odjezdu rozhodnout během hodiny, přijedou do země s jedním kufrem. To u politických uprchlíků většinou není, protože mají na rozhodnutí delší čas a mohou být zajištěnější. Pak je specifické to velké množství lidí, které při takovém konfliktu přijíždí. Věci tím mohou být mnohem složitější.

Jedeme na pozitivní vlně. Oceňuju to, velmi zajímavé je, že nám úplně utichla nenávist na sítích. Lidi vyplňují nabídky – a ticho bez nenávistných příspěvků na internetu je velká známka toho, že společnost vnímá tuto krizi jinak. Souvisí to s pocitem bezprostředního ohrožení.