Češi chtějí bojovat za Ukrajinu. Měli by mít možnost, zní od některých politiků

„Dostáváme hodně žádostí, že lidé tam chtějí jet, ale my to nemůžeme nijakým způsobem koordinovat, je to jejich rozhodnutí, protože víme, že to české zákony nedovolují. Kdyby se někdo rozhodl tam jet, tak to určitě nebude s naší pomocí, protože my české zákony neporušujeme,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v sobotu v ČT.

Před zapojením do bojů na Ukrajině varovala Čechy v těchto dnech i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Takový čin zakazuje trestní zákoník se sazbou až pěti let.

Tématu se chytl exministr a bývalý šéf ČSSD Hamáček, který na Twitteru napsal směrem k prezidentovi Miloši Zemanovi: „A co takhle slíbit zastavení trestního stíhání dle § 321 tr. z. (služba v cizím vojsku) komukoliv, kdo půjde bránit Ukrajinu?“

Senátor Václav Láska (SEN21) k tomu na Facebooku dodal: „K diskuzi o trestnosti účasti v bojích na straně ukrajinské armády proti okupantům. Myslím si, že takové jednání by trestným činem nebylo. Nebylo by to totiž jednání škodlivé pro společnost (což jednání kvalifikované jako trestný čin být musí).“

Vede jej k tomu prý „jednoduchá úvaha“. „Oficiální a veřejně prezentovaný postoj české vlády a českých autorit je „na Ukrajině se bojuje i za nás“. Pokud to někdo vyslyší a pomůže ukrajinské armádě aktivně v tom boji, v čem by byla ta požadovaná škodlivost jeho jednání pro společnost? Je to můj názor a samozřejmě jsem připraven ho hájit i jako advokát pro bono, pokud by kdokoli takovou právní pomoc potřeboval,“ dodal Láska.

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) posléze na síti vybídl Lásku, ať v tomto směru v Senátu iniciuje explicitní výjimku v zákoně.

Trestní zákoník totiž hovoří o trestném činu služby v cizích ozbrojených silách v § 321. Tomu, kdo se tohoto činu dopustí, tedy kdo koná službu ve vojsku či ozbrojených silách cizího státu, hrozí trest odnětí svobody až na pět let. „Ustanovení ale předvídá výjimky, které jsou podrobněji upraveny v branném zákoně. Podle něho může český občan vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, a to za tří situací,“ uvedla Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů v komentáři pro Lidové noviny.

„Zaprvé, pokud má mimo českého občanství i občanství státu, o jehož ozbrojené síly se jedná. Zadruhé, když jde o ozbrojené síly některého ze států NATO. A zatřetí, pokud si vyžádá a dostane souhlas prezidenta republiky. Právě tato poslední možnost by se nabízela v případě těch občanů ČR, kteří by měli zájem vyslyšet výzvu ukrajinského prezidenta a zúčastnit se bojů na Ukrajině v řadách ukrajinské armády. Lze přitom očekávat, že prezident český by za současné situace k takovým žádostem přistupoval vstřícně,“ dodala.