Článek
Gulevič, který je zároveň náčelníkem generálního štábu, podle Britů prohlásil, že příslušníci běloruských vojenských jednotek se odmítli účastnit bojových akcí na Ukrajině a že armáda nedokáže vytvořit ani jednu praporní skupinu pro tyto bojové operace.
Britský deník cituje z údajného Gulevičova dopisu běloruskému ministru obrany, jehož sken sdílel bývalý náměstek ministra obrany Ukrajiny Alexandr Nosov.
Video zachycuje policejní mlácení v Jekatěrinburgu
V tomto textu se píše: „Vysvětlovací kampaň mezi veliteli vojenských jednotek nepřinesla výsledky. Troufám si předpokládat, že výměna velitelů těchto jednotek nedosáhne potřebného výsledku. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Vás žádám o rozhodnutí ohledně přijetí mé rezignace.“
Ministerstvo obrany Běloruska pravost dopisu zpochybnilo a tvrdí, že Gulevič nemůže předkládat rezignaci ministru obrany, nýbrž jen vrchnímu veliteli běloruských ozbrojených sil, tedy prezidentu Alexandru Lukašenkovi.
Ministerstvo zpochybnilo i obsah dopisu a tvrdí, že útvary a vojenské jednotky Běloruska jsou personálně naplněny „na 100 procent“.
Veteránů už na tři tisíce
Do bojů proti ruským okupantům na Ukrajině se naopak přihlásily už zhruba tři tisíce Američanů. Jsou mezi nimi veteráni válek v Iráku či Afghánistánu, řada z nich má také kořeny v postsovětských zemích – mimo jiné v Bělorusku či Gruzii –, informoval web Hlasu Ameriky (VOA) s odvoláním na ukrajinskou ambasádu ve Washingtonu.
„Sankce teď nepomohou, lidé potřebují pomoc okamžitě,“ řekl listu The New York Times muž jménem Hector, který jako mariňák sloužil v Iráku.
„Byl tam se mnou kluk z Ukrajiny. Získal americké občanství, vstoupil do americké armády a řekl mi o své vlasti,“ řekl webu VOA další veterán Matthew Parker. „Teď myslím na to, že když půjdu na Ukrajinu, můžu pomoci ochránit jeho matku, mladší sestru, jeho dům,“ dodal.
Ukrajina spustila web pro zájemce o službu v cizinecké legii
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden prohlásil, že se do „cizinecké legie“ proti ruské invazní armádě přihlásilo zhruba 16 tisíc cizinců.
Mezi dobrovolníky měli být i Nigerijci. Nyní vyšlo najevo, že nigerijští dobrovolníci by nejprve ze svého museli zaplatit tisíc amerických dolarů (zhruba 23 500 korun) za víza a letenky, informoval web listu Nigerian Tribune s odvoláním na ukrajinskou ambasádu.
Důvodem je komplikovaná letecká doprava kvůli aktuálním sankcím a to, že Nigerijci by museli cestovat přes území Evropské unie, dodal server.