Hlavní obsah

Zkušební doba

Foto: Profimedia.cz
Článek

Prakticky každý zaměstnanec se při nástupu do zaměstnání setká s takzvanou zkušební dobou. Během ní má pak možnost zjistit, zda je pracovní pozice pro něj vhodná. Zkušební doba je důležitá i pro zaměstnavatele. Může si ověřit zaměstnancovy schopnosti, znalosti a dovednosti a posoudit, zda se na danou pozici skutečně hodí.

Délka zkušební doby byla od roku 1989 stanovena na maximálně tři měsíce. Od 1. ledna 2012 se už můžete setkat i s šestiměsíční zkušební dobou. Týká se však jen vedoucích zaměstnanců. Pokud se ale obě smluvní strany (zaměstnavatel a zaměstnanec) domluví, může být zkušební doba sjednána i na kratší dobu.

Sjednaná zkušební doba však už nesmí být dodatečně prodlužována. V případě, že zaměstnanci zabrání v práci nějaké celodenní překážky (například nemoc), zkušební doba se o to prodlouží.

§ 35 Zkušební doba
(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36), b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance. (2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3). (3) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. (4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje. (5) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. (6) Zkušební doba musí být sjednána písemně.
Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zkušební doba nemusí být sjednána v pracovní smlouvě, ovšem musí být domluvena písemně. Také by měla být ujednána nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Pokud se zaměstnanec či zaměstnavatel rozhodnou ukončit pracovní poměr ještě v průběhu zkušební doby, nemusí uvádět žádné důvody, které je k tomu vedly. Stejně jako sjednání, tak i ukončení pracovního poměru ve zkušební době, musí být provedeno písemně. Pracovní poměr pak skončí dnem doručení tohoto zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.

§ 66 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
(1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. (2) Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně; pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Články k tématu

Vládu štěpí výpověď bez udání důvodu

Součástí jsou změny ve zkušební i výpovědní době zaměstnanců anebo možnosti letních brigád pro školáky od čtrnácti let. Vládu ve středu čeká debata o novele...