Článek
1. Co to je a přenos
Nemoc způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae, nákazu může přenášet nejen přímo nemocný člověk, ale i člověk téměř vyléčený a bacilonosič. Nemoc se šíří vzduchem, nepřímo potom kontaktem s infikovanými předměty. V dřívější době byla tato nemoc velmi obávanou nákazou u malých dětí, po zavedení povinného očkování se výskyt minimalizoval.
V Česku zemřel pacient se záškrtem
2. Příznaky a komplikace
Prvotním místem výskytu bývají nejčastěji mandle, řidčeji pak sliznice nosu a hrtanu. Počáteční příznaky se projevují jako běžná angína, bolestí v krku, zvýšenou teplotou, nechutenstvím, malátností. Pokud zánět začne na mandlích a včasně se začne léčit, dá se léčebně dobře zvládnout. Pokud se však rozšíří dále do těla, stav nemocného se rapidně zhoršuje a mění se ve zhoubný záškrt.
U záškrtu velmi často nastávají komplikace, které mohou vést až ke smrti. Mezi ně patří často vznikající zánět srdečního svalu. Čím dříve se tento zánět objeví, tím horší má průběh. Další komplikací bývají pozáškrtové obrny, často bývají postiženy dolní a horní končetiny či trup.
Corynebacterium diphtheriae
3. Očkování
V dřívější době se záškrt vyskytoval ve velmi častých epidemiích. Po zavedení povinného očkování v roce 1946 nemoc téměř vymizela. Podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) byl na dlouho poslední případ v Česku evidován v roce 1995, po 27 letech se v roce 2022 záškrt v ČR znovu objevil. V březnu 2024 na záškrt zemřel 82letý pacient; naposledy bylo v ČR úmrtí na záškrt evidováno v roce 1969.
