Článek
V České republice máme celkem šest typů voleb: prezidentské, sněmovní, senátní, komunální, krajské a volby do Evropského parlamentu.
Vedle výsledků voleb, tedy jak voliči hlasovali, je také velmi důležité to, kolik se jich k volebním urnám dostaví, tedy jaká je volební účast. Pokud se totiž politikům či politickým stranám podaří v kampani přesvědčit ty, kteří by k volbám jinak pravděpodobně nešli a kteří jsou tak považováni za klíčové voliče, mohou tak teoreticky zvrátit volby ve svůj prospěch.
Jaká byla volební účast v jednotlivých volbách v předchozích letech?
20. a 21. září 2024 proběhly senátní volby a krajské volby. 2. kolo senátních voleb se konalo o týden později, v pátek 27. a v sobotu 28. září. Podívejte se na výsledky voleb a volební účast minulých volebních let.
Vítězem krajských voleb se s 35,38 % hlasů stalo hnutí ANO, v Senátu obsadilo 8 křesel. Rekordní 1. kolo senátních voleb vybralo 5 senátorů. S více než 50 % hlasů se jimi stali Fischer, Čunek, Vícha, Bednář a Mračková Vildumetzová.
Kraje: Výsledky | Kandidáti | Zastupitelstva | Systém
Senát: Výsledky 2. kola | Výsledky 1. kola | Kandidáti | Obvody | Systém
1. Krajské volby
Volby do krajských zastupitelstev se konají každé čtyři roky. Zastupitelstva mají od 45 do 65 členů v závislosti na počtu obyvatel v daném kraji. Více o tom, jak fungují krajské volby čtěte zde.
| Volební účast ve volbách do zastupitelstev krajů | |
|---|---|
| 2024 | 32, 91 % |
| 2020 | 37,95 % |
| 2016 | 34,57 % |
| 2012 | 36,89 % |
| 2008 | 40,30 % |
| 2004 | 29.62 % |
| 2000 | 33.64 % |
| Zdroj: volby.cz | |
2. Senátní volby
Volby do Senátu se konají v každém sudém roce, pokaždé je obměněna jedna třetina křesel, tedy 27 z 81. Funkční období senátora trvá 6 let. Stejně jako volby prezidentské jsou i tyto dvoukolové. Zde ale bývá účast ve 2. kole mnohem nižší. Více o tom, jak probíhají senátní volby, čtěte zde.
Několikrát se také konaly doplňující či opakující volby: 2019 (Praha 9), 2018 (Zlín a Trutnov), 2017 (Most), 2014 (Praha 10 a Zlín), 2011 (Kladno), 2007 (Chomutov a Přerov), 2004 (Praha 4 a Znojmo), 2003 (Brno-město a Strakonice) a 1999 (Praha 1).
| Volební účast ve volbách do Senátu | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| rok | 1. kolo | 2. kolo | rok | 1. kolo | 2. kolo |
| 2024 | 30,47 % | 17,54 % | 2008 | 39,52 % | 29,85 % |
| 2022 | 42,65 % | 19,44 % | 2006 | 42,09 % | 20,73 % |
| 2020 | 36,74 % | 16,74 % | 2004 | 28,97 % | 18,41 % |
| 2018 | 42,26 % | 16,49 % | 2002 | 24,10 % | 32,55 % |
| 2016 | 33,54 % | 15,38 % | 2000 | 24,10 % | 21,56 % |
| 2014 | 38,62 % | 16,69 % | 1998 | 42,37 % | 20,36 % |
| 2012 | 34,90 % | 18,60 % | 1996 | 35,03 % | 30,63 % |
| 2010 | 44,59 % | 24,64 % | |||
| Zdroj: volby.cz | |||||
3. Eurovolby
Volby do Evropského parlamentu patří tradičně k volbám s nejnižší účastí. V eurovolbách 2024 byla volební účast rekordní, dosáhla 36, 45 %.
| Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu | |
|---|---|
| 2024 | 36, 45 %. |
| 2019 | 28,72 % |
| 2014 | 18,20 % |
| 2009 | 28,22 % |
| 2004 | 28,32 % |
| Zdroj: volby.cz | |
Počet poslanců v Evropském parlamentu není stálý, nejvíce jich může čítat 751. Počet zástupců jednotlivých států (rozdělení křesel) se liší dle lidnatosti, nejmenší možné zastoupení činí šest osob. Česká republika má momentálně v EP celkem 21 poslanců. Více o Evropském parlamentu čtěte zde.
4. Volby do Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna je jednou z komor Parlamentu ČR, tvoří ji 200 poslanců volených na čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Pro postup do Sněmovny potřebuje strana získat alespoň 5 % hlasů. Sněmovní volby se konají každé čtyři roky, ve volbách 2021 zvítězila koalice SPOLU a porazila vládnoucí hnutí ANO.
| Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny | |
|---|---|
| 2021 | 65,43 % |
| 2017 | 60,84 % |
| 2013 | 59,48 % |
| 2010 | 62,60 % |
| 2006 | 64,47 % |
| 2002 | 58,00 % |
| 1998 | 74,03 % |
| 1996 | 76,41 % |
| Zdroj: volby.cz | |
5. Komunální volby
Volby do zastupitelstev obcí mají nejsložitější systém ze všech, především v rámci přepočítávání mandátů. Probíhají každé čtyři roky. Jak komunální volby probíhají, jak v nich volit a jak se přepočítávají mandáty čtěte zde.
| Volební účast ve volbách do zastupitelstva obcí | ||
|---|---|---|
| Obce a města | Městské části / obvody | |
| 2022 | 46,07 % | 41,64 % |
| 2018 | 47,34 % | 42,76 % |
| 2014 | 44,46 % | 36,17 % |
| 2010 | 48,50 % | 41,84 % |
| 2006 | 46,38 % | 39,62 % |
| 2002 | 45.51 % | 33.98 % |
| 1998 | 46.72 % | 37.37 % |
| 1994 | 62.26 % | 53.75 % |
| 1990 | 73.24 % | |
| Zdroj: volby.cz | ||
6. Prezidentské volby
V České republice je od roku 2013 zavedena přímá volba, prezidenta si tedy volí přímo voliči. Do té doby byl prezident volen parlamentem. Prvním zvoleným prezidentem přímou volbou byl Miloš Zeman. Po dvojím, desetiletém mandátu jej na postu prezidenta vystřídal Petr Pavel. Účast ve volbách 2023 byla historicky nejvyšší.
| Volební účast v prezidentské volbě | 1. kolo | 2. kolo |
|---|---|---|
| 2023 | 68,24 % | 70,24 % |
| 2018 | 61,92 % | 66,60 % |
| 2013 | 61,31 % | 59,11 % |
| Zdroj: volby.cz | ||
