Článek
Jako vlasovci jsou označování příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA), která byla ustavena v listopadu 1944 v Praze spolu s Komitétem pro osvobození národů Ruska. Vlasovci se zapojili do pražského povstání a zastavili první nápor Němců, kteří se pokoušeli přes Prahu projít na západ, aby se dostali do amerického zajetí.
Cílem ROA i Komitétu bylo dosáhnout míru s Německem a vytvořit nové Rusko bez bolševiků. Už v listopadu 1944 byla ustavena 1. divize ROA ze starších dobrovolnických útvarů, které bojovaly po boku wehrmachtu. Druhá divize vznikla ze zajatců na počátku roku 1944.
Do bojů byla nasazena ROA v březnu 1945 na soutoku Odry a Nisy, kde ale byla poražena. Velitel skupiny armád střed Ferdinand Schörner počítal s nasazením ROA u Brna, tehdy ale generál Andrej Alexejevič Vlasov začal jednat s českým odbojem a zvažoval zapojení svých mužů do pražského povstání.
Vlasovci, jak se jednotkám ROA kvůli jejich veliteli říkalo, se 5. května po tisících začali přesunovat do Prahy, kam dorazili o den později. Obsadili klíčové opěrné body a zastavili první útoky Němců, protože měli těžké zbraně, takže se jim podařilo zastavit první úder nacistů. V bojích jich padlo na tři sta. Česká národní rada se však rozhodla 7. května další pomoc vlasovců odmítnout a jednotky ROA opustily 8. května Prahu a pokusili se dostat k Američanům, kteří je však většinou vrátili Rudé armádě.
Velitel ROA generál Andrej Alexejevič Vlasov byl zajat v květnu 1942 u Leningradu. Záhy začal kolaborovat. Ustavením ROA chtěl přispět k porážce bolševiků, o čemž nacistické velení hovořilo, ale dlouho to odmítalo udělat. Po ústupu z Prahy ho Američané zajali 9. května u obce Lnáře. Hlídka Rudé armády ho z amerického zajetí odvedla 12. května. Za vlastizradu byl odsouzen k smrti a 2. srpna 1946 popraven.