Článek
Virus marburg je blízce příbuzný s virem ebola a je považován za ještě nebezpečnější, umírá na něj 23 až 90 % infikovaných. Vyskytuje se v různých intervalech na území afrického kontinentu. V letech 1998 až 2000 při epidemii tímto virem bylo zaznamenáno kolem 154 případů, z nich 128 nakažených zemřelo. V roce 2005 řádil virus v Angole, kde bylo zaznamenáno 227 úmrtí z 252 případů nákazy.
V říjnu 2024 vyvolal v Německu paniku student medicíny, který po návratu z Rwandy, kde se dostal do kontaktu s nakaženým virem marburg, vykazoval i se svou přítelkyní zdravotní obtíže ve vlaku z mířícího z Frankfurtu do Hamburku. Vykazoval obdobné symptomy, které se postupně zhoršovaly. Oba cestující byli okamžitě převezeni speciálním vozidlem pro převoz vysoce infekčních osob do nemocnice. Po vyhotovení série testů lékaři uvedli, že ani jeden se nebezpečným virem nenakazil.
Příznaky viru marburg
Virus u nakaženého vyvolává vysokou horečku. Často následují příznaky podobné střevní chřipce, jako jsou zvracení a průjmy, ale také vnější i vnitřní krvácení. Inkubační doba se pohybuje od 2 do 21 dní.
Přenos a nakažlivost
Přenos z člověka na člověka probíhá především kontaktem s krví nebo tělními tekutinami. Přenos vzduchem nebyl prokázán. Opatrné by měly být také těhotné ženy, virus se přenáší i skrze mateřské mléko. Nejvyšší riziko přenosu je v pozdních stádiích onemocnění, kdy nemocný zvrací, má průjem a krvácí. V inkubační době je riziko přenosu onemocnění nízké.
Léčba a očkování
K léčbě se používají antivirotika, vakcína proti viru marburg však zatím neexistuje.
