Článek
Sýrie je stát na Blízkém východě, který od roku 1971 podléhal vládě Asadovy rodiny. Během necelých dvou týdnů na začátku prosince 2024 syrští vzbouřenci, kteří využili výrazného oslabení Hizballáhu (radikální libanonské šíitské hnutí) ve válce, kterou vedl s Izraelem, v Sýrii zaútočili a postupně ovládli velká syrská města včetně hlavního Damašku, který dobyli bez boje. Prezident Bašár Asad po téměř čtvrt století své vlády uprchl ze země do Ruska.
Povstalci i exilová opozice ohlásili konec režimu Bašára Asada a Syřanům slibují budování nové Sýrie. Vůdcem povstaleckého islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) je Abú Muhammad Džúlání.
Proč povstalci svrhli Asada
Asad po svém zvolení v roce 2000, kdy na prezidentském postu vystřídal svého otce, sliboval kromě osvobození Golanských výšin i aplikaci „zvláštní demokracie, která má kořeny v syrské historii, kultuře a civilizaci“.
Po nástupu k moci sice částečně zreformoval ekonomiku (například povolením soukromé banky), od počátku si ale ponechal pevnou kontrolu nad politikou, kterou ovládala jeho Socialistická strana arabské obrody (Baas). Nepokoje spojené s tzv. Arabským jarem v roce 2014 v zemi velice rychle vyústily v krvavou občanskou válku, ve které zahynulo podle odhadů 500 000 až 600 000 lidí, z toho asi 300 000 byli civilisté. Po téměř čtvrt století s Asadem v čele země a 14 letech občanské války se Sýrie ocitla na pokraji zhroucení.
Sýrie se již před občanskou válkou dostala do mezinárodní izolace na základě obvinění od USA, že chce destabilizovat Irák a Libanon, že podporuje terorismus a že vyvíjí zbraně hromadného ničení. Asad se ale u moci udržel, i díky zapojení Ruska a Íránu - obě země mu poskytly výraznou vojenskou pomoc, podobně jako libanonský Hizballáh.
Právě oslabení Hizballáhu, který se zapojuje do konfliktu v Izraeli a Palestině, syrští povstalci využili. Vládní vojáci až na pár výjimek nebojovali, opouštěli své základny, na nichž nechávali své zbraně povstalcům.
