Článek
Valerij Gerasimov je velitel ruské armády na Ukrajině, náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace a autor tzv. Gerasimovy doktríny, která konvenční válku doplňuje nevojenskými prostředky. Gerasimov je považován za klíčového architekta ruské vojenské politiky.
Kvůli obviněním ze spáchání válečných zločinů během války na Ukrajině na něj v červnu 2024 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač, který společně s ním zahrnuje i bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua.
Ani na domácí půdě se mu příliš nedaří; ačkoliv byl ještě donedávna oblíbenec ruského vládce Vladimíra Putina, vývoj války na Ukrajině vede k ohrožení jeho postavení a možná i života. V červnu roku 2024 bylo zatčeno několik vysoce postavených představitelů ruské armády z důvodu údajné korupce a jedním z nich byl i generálporučík Vadim Šamarin, Gerasimův zástupce. Podle některých komentátorů to znamená, že i sám Gerasimov začíná být v ohrožení.
Gerasimova doktrína
Gerasimovova doktrína, pojmenovaná po ruském náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovovi, je spíše interpretací jeho názorů na moderní válčení než ucelenou filozofií.
Klade důraz i na zapojení nevojenských prostředků do konfliktů, zejména politických, ekonomických nebo informačních operací.
Takový přístup rozmazává hranice mezi válkou a mírem, proto je často tato doktrína je spojována s pojmem hybridní války.
Gerasimov se narodil 8. září 1955 v Kazani v Tatarstánu. Absolvoval Kazanskou Suvorovovu vojenskou školu a následně Kazanskou vyšší tankovou velitelskou školu. Vybudoval si výraznou kariéru v rámci ruské armády a postupně stoupal v hodnostech. Jeho role zahrnovaly velení 58. armádě během druhé čečenské války a službu zástupce náčelníka generálního štábu.
Během svého působení byl Gerasimov klíčovou postavou při formování ruské vojenské strategie a operací, zejména v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, Sýrií a širšími napětími s NATO. Podílel se na řízení významných vojenských reforem a modernizačních snah v rámci ruských ozbrojených sil.
Prigožinova vzpoura, kdy velitel Wágnerovců obsadil Rostov na Donu a vytáhl na Moskvu, byla mířená právě proti Gerasimovi a Šojguovi. Putin se však tehdy ještě postavil na stranu svých vojenských velitelů.
