United States Navy

Je jednou ze čtyř složek amerických ozbrojených sil a v současnosti se může pyšnit titulem největšího námořnictva na světě. Jeho počátky sahají ještě dále než vznik samotných Spojených států. Během let zasáhlo Navy do více než deseti velkých válečných konfliktů a bezpočtu menších konfliktů.

Dnes je americké námořnictvo přední světovou námořní silou. Jeho síla tkví zejména ve schopnosti působit jak na moři, tak ve vzduchu i na zemi. Plní širokou škálu úkolů, která sahá od boje po mírové a humanitární operace. Jedním z častých pověření jeho příslušníků je transport vojska a armádního materiálu pro ostatní ozbrojené složky, s nimiž Navy ve velké míře spolupracuje. Vzájemně se podporuje především s námořní pěchotou US Marine Corps.

US Navy je největší námořní silou na světě. Podle údajů z dubna 2019 v Navy slouží celkem 332 tisíc členů, z toho 54 tisíc důstojníků. Více než 100 tisíc je v záloze.

K námořní pěchotě patří mimo jiné speciální jednotka US Navy SEALs (SEa, Air, Land - moře, vzduch, země), jehož příslušníci procházejí extrémně tvrdým výcvikem a vykonávají nejrůznější operace na zemi ve vzduchu i na moři. Fungují od roku 1962 a zasáhli prakticky do všech konfliktů s účastí Spojených států. Například ve vietnamské válce podle statistik připadlo na jednoho mrtvého příslušníka SEALs 200 mužů Vietkongu.

Námořnictvo má k dispozici celkem 490 lodí a více než 3700 letadel. Disponuje největší flotilou letadlových lodí, jejíž celková tonáž je údajně větší než tonáž třinácti dalších největších světových námořnictev dohromady.

Páteří útočné síly US Navy jsou plně vybavené letadlové lodě s jaderným pohonem, které se zpravidla pohybují v bojových skupinách tvořených křižníky třídy Ticonderoga, torpédoborci třídy Arleigh-Burke, fregatami třídy Oliver Hazard-Perry, ponorkami a podpůrnými zásobovacími plavidly. Nejslavnější a vůbec první letadlový nosič s jaderným pohonem je USS Enterprise CVN-65. Největších rozměrů dosahují letadlové lodě třídy Nimitz, jichž je ve službě (rok 2018) deset. Obě kategorie má postupně nahradit plánovaná třída lodí Gerald R. Ford, jejíž prototyp byl v roce 2018 rovněž ve službě.

Důležitou součástí námořní flotily jsou plavidla umožňující obojživelné operace, která jsou upravena pro provoz útočných a transportních vrtulníků, letounů s kolmým startem a přistáním a disponují palubním dokem pro vypouštění plavidel na moře. Jsou určena zejména pro přepravu, výsadek a podporu jednotek USMC. Patří mezi ně lodě třídy Wasp, Tarawa a America, která má nahradit třídu Tarawa. Ty operují především s letouny AV-8B Harrier II, transportními vrtulníky CH-46 a CH-53, bitevními vrtulníky AH-1, letouny V-22 Osprey, výsadkovými čluny a obojživelnými vznášedly typu LCAC.

Nedílnou součástí amerického námořnictva jsou ponorky, které jsou vybavené nejmodernějšími technologiemi od miniponorek pro přepravu týmů SEALs přes balistické střely až po výkonné počítačové a sonarové systémy. Dělí se podle určení na útočné ponorky, ponorky pro vysílání balistických střel, řízených střel a vyprošťovací ponorky s hlubokým ponorem.

Navy disponuje širokým výběrem vzdušného arzenálu, který může být nasazován při bojových a transportní misích, stejně jako humanitárních operacích. Nejpoužívanějšími stroji jsou víceúčelové stíhací letouny F/A-18C Hornet a F/A-18E/F Super Hornet, letoun včasné výstrahy E-2C Hawkeye, letoun pro elektronický boj EA-18G Growler, transportní letadlo C-2A Greyhound, středně těžký vrtulník SH-60 Seahawk a těžký vrtulník Sea Dragon MH-53E pro ničení min.

Historie amerického námořnictva sahá až do konce 18. století, kdy bylo ještě jako Kontinentální námořnictvo (Continental Navy) urychleně ustaveno 13. října 1775 pro nasazení v americké Válce za nezávislost. Ještě předtím však bylo povoláno do služby několik lodí, které měly za úkol odříznout britská zásobovací plavidla. Teprve po jejich úspěchu došlo k rozhodnutí o vzniku válečného loďstva, jehož prvním velitelem se stal pozdější prezident George Washington.

V následujících letech se vojenská politika USA zaměřila na západ, kde vrcholily dobyvačné snahy, a vojenské námořnictvo bylo postupně upozaďováno, až došlo i kvůli vysokým nákladům k rozprodání všech válečných lodí. Brzy však začaly scházet. Americké obchodní lodě, které se pohybovaly především ve Středozemním moři, se staly hlavním terčem severoafrických pirátů, ale i Britů. To nakonec přinutilo americký Kongres v roce 1794 objednat šest fregat a námořnictvo obnovit.

Jeho kapacita se nadále rozrůstala, což se uplatnilo v nevyhlášené válce s Francií, která probíhala v letech 1798-1800. Ta jen potvrdila jeho důležitost, a tak byly dokoupeny další lodě, které zasáhly do války s Velkou Británií v letech 1812-1815. Následovala mexicko-americká válka v letech 1846-1848. Mezitím došlo k založení Námořní akademie USA.

Významná byla také expedice komodora Matthewa Perryho do Japonska, aby vyjednal otevření tamních přístavů americkým lodím. V 60. letech následovala občanská válka, ve které se proti sobě postavily námořní síly Unie a Konfederace, ačkoli hlavní boje se odehrávaly na souši. V roce 1862 se však u pobřeží Virginie odehrála mezi unijní lodí Monitor a konfederační Virginia vůbec první bitva obrněných plavidel, která měla za následek nový přístup ve stavbě lodí.

Příchod nového století znamenal nástup modernizace. V roce 1900 byly do amerických námořních sil zařazeny ponorky a od roku 1911 také námořní letectvo. Mezitím se v roce 1907 zúčastnila většina amerických bitevních lodí, přezdívaných Great White Fleet (Velká bílá flotila), čtrnáctiměsíční demonstrativní cesty kolem světa.

Na zahájení první světové války zareagoval prezident Wilson rozsáhlými investicemi do námořnictva. Ještě před vstupem do války 6. dubna 1917 poskytovalo US Navy ochranu lodím zásobujícím Evropu před německými ponorkami. Po vstupu USA do války bylo námořnictvo nasazeno zejména kvůli převozu vojáků a armádního materiálu na bojiště. Po jejím skončení se US Navy zařadilo po bok Japonska a Spojeného království jako jedna z největších námořních sil na světě a svou pozici si během 30. let upevňovalo.

Do druhé světové války vstoupily Spojené státy po japonských náletech na základnu Pearl Harbor 7. prosince 1941. Své boje zaměřily zejména na oblast Pacifiku, kde se příslušníci US Navy a US Marine Corps zúčastnili bitev o Guadalcanal, Bougainville, Tarawu, Guam, Tinian, Saipan, Peleliu, Iwo Jima a závěrečného boje o Okinawu, který přinesl japonskou kapitulaci. Ta byla podepsána 2. září 1945 na palubě bitevní lodi USS Missouri. Druhá světová válka znamenala posun amerického námořnictva na vrchol všech světových námořních sil.

US Navy bylo důležitým hráčem Západu během Studené války. Staralo se zejména o ochranu základen a zásobovacích tras v Atlantiku. Jednotky USA i SSSR byly rozmístěny ve všech koutech světa, aby zamezily expanzi protivníka.

Ve druhé polovině 20. století americké námořnictvo významně zasáhlo do korejské války v letech 1950-1954 a války ve Vietnamu, která se táhla od roku 1962 do roku 1975. Hrálo rovněž významnou roli při tzv. karibské krizi v roce 1962. V 80. letech námořnictvo působilo v Libanonu, Libyi, Grenadě, Panamě a zúčastnilo se irácko-íránské války, která vyústila ve válku v Zálivu na počátku 90. let. Od té doby se Navy zúčastnilo všech významných operací na Blízkém a Středním východě.