Článek
Tupolev Tu-154 je sovětský třímotorový dopravní letoun pro střední tratě pro 150 (v dalších verzích i více) cestujících, který byl nasazován na linky od roku 1972. Nejrozšířenější a nejúspěšnější byla modernizovaná verze Tu-154M . V různých verzích bylo Tupolevů Tu-154 vyrobeno přes devět set. Využívaly je i Československé a následné České aerolinie a také vládní letka ČR.
Vyvíjen byl od začátku šedesátých let jako náhrada strojů Tu-104 a Iljušin Il-18. První prototyp s motory Kuzněcov NK-8 vzlétl v roce 1968.
Sériová produkce začala v roce 1970. Na linky byly nasazovány od roku 1972. První verze ale trpěly řadou problémů. Hlavním byla vysoká spotřeba paliva. Tu neřešily ani silnější motory Kuzněcov NK-8-2U ve verzi Tu-154A, která se vyráběla od roku 1974. Verze Tu-154B měla silnější konstrukci křídla, na nichž se u předchozích verzí objevovaly praskliny. Nová křídla byla dodatečně montována i na starší stroje.
Výrazně modernizovaná a výkonnější verze Tu-154M s úspornějšími motory Solovjev D-30 poprvé vzlétla v roce 1982. Zlepšena byla i aerodynamická koncepce stroje, což snížilo vysokou hlučnost. Stroj se vyráběl od roku 1984. Vyrobeno jich bylo přes 320 kusů.
Nasazení ve službě
Letoun patřil k tažným koňům Aeroflotu, kde nahrazoval první ruský proudový dopravní letoun Tu-104 a čtyřmotorové turbovrtulové Iljušiny Il-18. Stroje byly mnohem modernější, k jejich obsluze stačila tříčlenná posádka, tvořená kapitánem, druhým pilotem a palubním inženýrem. Avionika odpovídala mezinárodním standardům.
Tupolevy Tu-154 byly hojně exportovány především do zemí východního bloku, a to nejen evropských, ale také do Kuby, Mongolska, Vietnamu a Koreje. Využívá je i Čína a Írán. Nasadila je i ČSA. Používala je letecká služba Federálního ministerstva vnitra pro vládní lety a donedávna létaly poslední kusy u Armády České republiky.
Na konci roku 2009 bylo ve službách leteckých společností na celém světě ještě 205 Tupolevů Tu-154, zejména u společností v menších postsovětských zemích a v Íránu. Doposud jsou i ve výzbroji některých armád, mimo jiné v Číně, Bulharsku, Polsku, Slovensku a na Ukrajině.
Nejzávažnější nehody a letecká neštěsti Tu-154
Během provozu bylo u Tupolevu Tu-154 zaznamenáno 66 nehod včetně 37 se smrtelnými následky pro lidi na palubě. Bezpečnost stroje však byla nadprůměrná.
Tupolev TU-154 polské vládní letky na archivním snímku.
Nejznámější nehoda se stala v sobotu 10. dubna 2010, kdy se při přistání zřítil Tu-154M polského letectva, který měl na palubě státní delegaci na pietní akt v Katyni. Mezi 96 oběťmi byl i prezident Lech Kaczyńksi se svou ženou Marií a špičky polské generality.
Hašení trosek Tupolevu Tu-154, ve kterém letěl polský prezident,
Do té doby byl nejznámější nehodou typu případ z 1. července 2002, kdy se nad Ženevským jezerem srazil baškirský tupolev s nákladním Boeingem 757, což si vyžádalo 71 lidských životů. Mezi nimi bylo i 45 dětí. Důvodem byla chyba systému a managingu dispečinku letecké kontroly a také dispečera Petera Nielsena, který poskytl pilotovi tupolevu špatné informace o prostoru, kde se nacházel boeing. V roce 2004 ho ubodal Vitalij Kalojev, který přišel při nehodě o ženu a dvě děti.
V posledních letech došlo k tragických nehodám především v Íránu. V červenci 2009 tam zahynulo při pádu stroje 168 lidí a v září 2006 dvacet devět, když stroj při přistání sjel z ranveje. V roce 2002 zemřelo 129 lidí po nepovedeném přistávacím manévru v Choramabádu.
V červenci 2006 zahynulo 160 cestujících všetně 45 dětí u hranic mezi Ruskem a Ukrajinou. V červenci 2001 se při přistávání v Irkutsku zřítil stroj letící z Jekatěrinburgu do Vladivostoku. Zahynulo 145 lidí. V září 1996 havaroval stroj při odletu z moskevského letiště Vnukovo, přičemž zahynulo 141 lidí na palubě. O dva roky dříve v červnu 1994 se tupolev rozpadl za letu v Číně, což si vyžádalo 160 obětí.
V červenci 1985 se se dostal tupolev Aeroflotu do vývrtky. Zahynulo 200 lidí na jeho palubě.
Trosky tupolevu Tu-154, ve kterém zahynul polský prezident,
O rok dříve při přistání v Omsku zahynulo 174 z 179 lidí na palubě a čtyři lidi na zemi
V šesti případech se stroje zřítili následkem terorisického činu nebo vojenské akce. V srpnu 2004 se na palubě stroje letícího z Moskvy do Soči odpálila čečenská sebevražedná atentátnice a zabila 46 lidí. V říjnu 2001 se se do Černého moře zřítil stroj letící z Tel Avivu do Novisibisrklu, když jej zřejmě zasáhla střela ukrajinského námořnictva. Zahynulo 78 lidí.
Při srážce startujícího tupolevu a vojenského Suchoje Su-24 zahynulo v únoru 1993 v Teheránu 131 lidí. V září 1997 se v Namibii srazil tupolev německých vzdušných sil s americkým C-141, což si vyžádalo 33 mrtvých.
Hasiči zasahují u havarovaného íránského tupolevu.
