Tunel Blanka

Tunelový komplex Blanka je v současnosti nejrozsáhlejší podzemní stavba, která v Česku funguje. Je součástí severozápadní části pražského městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 metrů. Stavbu tunelů poznamenalo mnoho problémů, od navyšování ceny přes propady půdy až po neustálé odkládání začátku provozu. Tunel byl otevřen 19. září 2015 a jeho cena byla přibližně 43 miliard korun.

Blanka je nejdelším tuzemským tunelem, a zároveň nejdelším městským tunelem v Evropě.

Celý komplex, který je zčásti ražený a zčásti hloubený, se skládá ze tří tunelových úseků, jež na sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách. Úsek Brusnice vede od severního portálu Strahovského tunelu a měří 1,4 kilometru. Dejvický úsek na něj navazuje v křižovatce Prašný most a pokračuje přes Letnou. Tříkilometrový úsek tunelu Královská obora vede pod Stromovkou, plavebním kanálem, Císařským ostrovem a Vltavou až k trojskému portálu.

Výška průjezdného profilu tunelových trub je 4,8 metru a maximální stoupání činí 5 procent. Rozdíl ve sklonu mezi nejvyšším a nejnižším místem je 113,5 metru.

Blanka, která plynule navazuje na Strahovský tunel, je součástí pražského městského okruhu. O tom, že část této komunikace povede pod zemí, se však začalo hovořit až v devadesátých letech.

V roce 1993 byly vybrány tři varianty tunelů, jež nesly jméno podle počátečních písmen městských čtvrtí, v nichž se nacházely: Dana (Dejvice), Hana (Holešovice) a Blanka (Bubeneč). Nakonec se v roce 1996 magistrát rozhodl pro variantu Blanka. Se samotnou stavbou se začalo o jedenáct let později.

Stavbu tunelu provázely prakticky od jejího počátku technické problémy. V květnu 2008 došlo ve Stromovce k rozsáhlému propadu, který utvořil 15 metrů hluboký kráter o průměru 20 metrů. Půda se propadla nedaleko odtud také o pět měsíců později a stejně tak v červenci 2010.

Původně měla stavba vyjít na 21,2 miliardy korun, technologie na dalších 4,5 miliardy korun. Po komunálních volbách roku 2010 přišla radnice hlavního města s tím, že se projekt prodraží na 35 miliard, byť se předchozí primátor Pavel Bém dušoval, že celá stavba se neprodraží nad 27,5 miliardy. Kvůli prodražení bylo nutné zpomalit i práce. Konečný účet se ze slibovaných 21 miliardy vyšplhal na 43 miliard korun.

Stavba měla být původně dokončena v roce 2011. Neustálé odkládání vedlo k tomu, že v roce 2014 už nikdo nebyl schopen se jasně vyslovit, kdy bude tunel otevřen. V době otevření tunelu, v září 2015, Bém už dávno nebyl primátorem.

Blanku ale neotevřel ani jeho nástupce Bohuslav Svoboda a ani Tomáš Hudeček, který přišel po něm.

Ačkoliv Praha hodně usilovala o to, aby se Blankou jezdilo ještě před volbami v roce 2014, nestalo se tak. V únoru 2015 vyšlo najevo, že slavit se hned tak nebude - kabely v tunelu poničila voda. Musely se všechny vyměnit, což stálo další peníze a další měsíce.

Termín září 2015 nikdo nesliboval, tunel se otevřel bez velkých oslav. Jak ukázaly už první dny provozu, výrazně se ulevilo především pražské magistrále a také Letné.