Syfilis

Syfilis (příjice, lues) je chronické infekční onemocnění způsobené bakterií Treponema pallium, které se přenáší téměř výhradně pohlavním stykem. Neléčená syfilis může být smrtelná nebo způsobit trvalou invaliditu.

Nemoc vzniká proniknutím bakterie do těla nejčastěji narušením sliznice nebo kůže. Projevuje se ve třech typických stádiích, která se střídají s obdobím latence.

První stádium nastává dva až tři týdny od nákazy. V místě kontaktu s bakterií, nejčastěji v okolí pohlavních orgánů, se vytvoří tvrdý nebolestivý vřed, který má v průměru dva až tři centimetry. Současně dojde ke zduření mízních uzlin v místě vstupu infekce do těla (nejčastěji tříselných, došlo-li k přenosu ústy pak krčních). Vřed se obvykle během 4-6 týdnů spontánně zhojí, infekce však postupuje mízní cestou do přilehlých uzlin a šíří se tak do celého organismu.

V sekundárním stádiu se infekce projeví vyrážkou, která se nejčastěji objeví na trupu a v ústech a to v podobě bílých stroupků. Současně dochází k nebolestivému zduření hlavních uzlin. Vyrážka i zduření během několika týdnů zmizí, mohou se však po čase znovu objevit a to i opakovaně. Zhruba po dvou letech všechny příznaky mizí.

Období zdánlivé latence, kdy bakterie ničí organismus ovšem bez výraznějších vnějších projevů, přeruší po několika letech (5- 20) terciální stádium (pozdní syfilis). Během něj napadá syfilis nejčastěji klouby, srdce i celou cévní soustavu. Dochází k destrukci nosní přepážky, zánětem je postiženo patro i kosti.

Napadena je centrální nervová tkáň, což vede jak k pohybovým potížím (např. obrna, ochrnutí) tak i psychiatrickým (demence, bludy, poruchy osobnosti atd.). U těhotných žen způsobuje syfilis těžké deformace plodu nebo jeho smrt.

V primárním a sekundárním stádiu se nemoc označuje jako raná syfilis, v terciálním jako pozdní syfilis. Terciální stádium se však ve vyspělých společnostech vyskytuje jen vzácně.

Syfilis se v 95 procentech přenáší pohlavním stykem a to jak vaginálním, tak i orálním či análním (získaná syfilis), dále pak z matky na plod (vrozená syfilis). Výjimečně může dojít k přenosu infekce přes kontaminované předměty či při těsném kontaktu s nakaženým (taktéž získaná syfilis). Teoreticky možný je i přenos krevní transfuzí, dárci jsou ale testováni. (zdroj: wikipedia.org)

Prevencí syfilis je absence častého střídání sexuálních partnerů a používání kondomu (jsou-li postižena místa mimo genitálie, riziko přenosu přesto existuje). Důležitá je hlavně včasná diagnóza (asi 60 procent onemocnění je odhaleno náhodně) a vhodná léčba.

Testy na syfilis nelze provádět anonymně, neboť se na onemocnění vztahují přísná epidemiologická pravidla. Léčba pohlavních chorob je v ČR dána zákonem a je povinná, stejně jako informování dalších sexuálních partnerů. Nemoc se léčí antibiotiky. Vědomé šíření nemoci je trestné.

Albrecht z Valdštejna, Eduard Manet, Paul Gauguin, Nicola Paganini, Bedřich Smetana, Karel Hynek Mácha, údajně i Lenin a Klement Gotwald (zdroj: wikipedia.org).

Před sto lety byla infekce syfilis výrazně rozšířenější než dnes; výskyt se ale povedlo snížit díky penicilinu. Poslední dobou ale opět dochází k vzestupu nemoci a to nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě.

Nejrizikovější věkovou skupinou v ČR jsou lidé od 25 do 34 let. Choroba postihuje více muže, ženy zhruba o třetinu méně. Asi 30 procent všech hlášených případů tvoří cizinci.

Z posledních údajů (r. 2007) vyplývá, že největší výskyt nakažených je v Karlovarském a Ústeckém kraji, dále pak v Praze.

Použité zdroje: sexualne.cz, pohlavni-choroby.cz, 004.cz , Wikipedia, Ústav zdravotnických informací a statistiky: Pohlavní nemoci 2007 (dostupné na www.uzis.cz).