Švédsko

Švédsko, které si od počátku dvacátého století zachovává neutralitu, patří k nejvyspělejším státům Evropy. Je hlavním producentem železa a oceli, také je známý jako výrobce nábytku. Většinu země pokrývají lesy, značnou část zabírají jezera a množství řek. Švédsko je oblíbenou zemí imigrantů a je známé svým štědrým sociálním systémem. V březnu 2024 vstoupilo do NATO.

Švédské království (Konungariket Sverige), které patří mezi největší evropské země, leží na Skandinávském poloostrově, mezi Norskem a Finskem. K jeho celkové rozloze, jež činí bezmála 450 tisíc čtverečních kilometrů, patří kromě pevninské části také množství různě velkých ostrovů. Největšími z nich jsou Gotland a Öland, ležící poblíž jižního pobřeží.

Životní úroveň obyvatelstva patří k nejvyšším na světě. Stát svým občanům navíc zajišťuje nezvykle velkorysé sociální jistoty. Švédský sociální systém je považován za nejštědřejší na světě. Téměř veškerá péče je bezplatná. Navíc se země může pochlubit velmi kvalitním zdravotnickým systémem.

Hlavní a zároveň největší město Stockholm se rozkládá na celkem čtrnácti ostrůvcích mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Právě pro tyto své vlastnosti se metropoli často přezdívá Benátky severu. Počet obyvatel vlastního města dosahuje téměř jednoho milionu, i s přilehlými oblastmi a předměstími je to ale přibližně dvojnásobek. Dalšími významnými sídly jsou Göteborg, Malmö nebo Uppsala, kde se nachází jedna z nejstarších světových univerzit, na níž učil například i Jan Amos Komenský.

Většina země, zejména její severní část, je porostlá lesy (tvoří až 70 procent celkové plochy). Jih je zase charakteristický velkým množstvím ledovcových jezer, spadajících do Baltské jezerní plošiny. Přibližně sedm procent rozlohy státu zaujímají vodní plochy. Největším jezerem je Vanern s plochou pět a půl tisíce kilometrů čtverečních, nejhlubším Vattern, jehož dno leží 119 metrů pod hladinou. Na jihu se rovněž nachází rozsáhlá rašeliniště.

Na východě zemi obtéká Baltské moře a vody Botnického zálivu. Skalnaté pobřeží je velmi členité a u břehů se nachází plno menších ostrůvků. Při západní hranici leží výrazné Skandinávské pohoří, které zemi odděluje od Norska. Jeho součástí je také nejvyšší vrchol Kebnekaise (2111 m. n. m.). Směrem k východu přibývá nížin, kterých je většina. Divokou přírodu pak dokresluje množství prudkých řek s řadou peřejí a vodopádů. Nejdelším tokem je Tornealvrn (410 km). Řeky ve Švédsku slouží nejen k výrobě energie, ale využívají se také pro plavení dřeva.

Největší ze skandinávských zemí se dělí na tři klimatické oblasti. Na severu, kde se rozkládají tundry, převládá subarktické podnebí ovlivňované Severním ledovým oceánem, ve vlhkém středu je podnebí typicky mírné a charakter klimatu jižní části určuje moře. Obecně je ale Švédské podnebí mírnější a teplejší než v jiných oblastech s podobnou polohou. Za to může především teplý Golfský proud. Dokladem jsou i průměrné teploty - v létě se pohybují kolem 17° Celsia, v zimě kolem -3° Celsia.

Přibližně patnáct procent Švédska leží za Severním polárním kruhem. V těchto oblastech se střídá polární noc s polárním dnem, kdy slunce buďto v zimě několik dní vůbec nevyjde, nebo naopak v létě nezapadne. Právě zde lze také pozorovat polární záři.