Článek
Boje mezi Egyptem a mocnostmi o oblast Suezského průplavu, který započal 29. října 1956, jsou dnes známy jako Suezská krize. Někdy se konfliktu říká sinajská či třetí arabsko-izraelská válka. Její následky byly mnohem větší, než by na začátku kdokoli předpokládal. Toho osudného dne vkročila na egyptské území vojska Izraele.
Válka v Izraeli: Aktuální dění i historie konfliktu
Sledujte aktuální dění okolo války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vypukla v sobotu 7. října 2023. Celou situaci v kontextu sledujeme v našem speciálu.
Mohlo by vás zajímat:
Hamás | Izrael | Palestina | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Jeruzalém | Blízký východ | Írán | Sýrie | Egypt | Fatah | Hizballáh | Izraelské obranné síly | První arabsko-izraelská válka | Suezská krize | Šestidenní válka | Opotřebovací válka | Jomkipurská válka | Intifáda | Arabské jaro | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jicchak Herzog | Ismáil Haníja | Jásir Arafat | Organizace OOP | Dohody z Osla | Antisemitismus | Propalestinské demonstrace
Historický kontext a průběh
Suezský průplav patřil od roku 1952 Egyptu, kterému tehdy vládl prezident Gamál Abdan Násir. Předtím byl ale pod správou Britů, pro které představoval důležitý strategický bod. Británie se spojila s Francií s cílem získat území zpět a ideálně sesadit Násira. Protože USA se k nim odmítly připojit, zvolily si za spojence Izrael. Židovský stát chtěl odstřihnout egyptskou cestu, přes kterou se na jeho území mohly dostat radikální skupiny.
Egypt útok nečekal a nebylo proto překvapivé, že se během několika dní podařilo britským, francouzským a izraelským vojákům rychle postoupit. Očekávalo se, že vojenskou operaci odsoudí Sovětský svaz, ale překvapením byl také obrovský nesouhlas prezidenta Spojených států Dwighta D. Eisenhowera. Do konfliktu zasáhla OSN a vyslala na místo své pohotovostní jednotky. Zásadním důsledkem bylo oslabení postavení Británie a Francie a naopak posílení SSSR, ale také Izraele.
