Článek
Strana práv občanů (SPO) je stranou, která pomohla Miloši Zemanovi nejprve k návratu na politické výsluní, potom ke zvolení prezidentem. Dlouho také nesla v názvu jeho jméno, až v roce 2014 slovo "zemanovci" na jeho vlastní žádost zmizelo. Přesto není pochyb, že pro většinu lidí budou SPO nadále "apoštoly Miloše Zemana", jak je kdysi nazval jejich bývalý předseda.
Strana vzešla v roce 2009 z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana. Levicový až středo-levicový subjekt se ale zapsal do povědomí teprve s kandidaturou jeho čestného předsedy Miloše Zemana v přímé prezidentské volbě.
Zeman byl původně na ustavujícím sněmu v březnu 2010 zvolen předsedou strany, o několik měsíců později ale kvůli neúspěchu v parlamentních volbách rezignoval. Strana tehdy získala 4,33 procenta hlasů. Do jejího čela šel místo Zemana nynější kancléř prezidenta Vratislav Mynář.
Jako své stěžejní téma strana pojala rozšíření práv voliče. Ti by podle zemanovců měli mít možnost vybrat si v přímé volbě nejen prezidenta, ale i starostu, primátora či hejtmana - to Zeman prosazuje dodnes. Do parlamentních voleb v roce 2010 šli s příslibem zavedení zákona o obecném referendu, k rozšíření voličských pravomocí má přispět také navýšení počtu krajů z 14 na 35, aby se prolomila anonymita jednotlivých reprezentantů.
Zeman na Hradě, zemanovci v zapomnění
Přestože se zemanovci v roce 2010 nedostali do Sněmovny, straně se povedlo to, pro co byla původně ustavena - velkou měrou se zasloužila o zvolení Miloše Zemana novým prezidentem v roce 2013.
Zeman si vzal na Hrad tehdejšího předsedu SPOZ Vratislava Mynáře jako svého kancléře, a tak se do čela partaje postavil bývalý policista Zdeněk Štengl. Právě on proslul v den svého zvolení výrokem, že „jsme pouhými apoštoly, kteří ponesou myšlenky našeho prezidenta”.
Takto vyprofilovaní šli zemanovci také do předčasných sněmovních voleb na podzim roku 2013. Strana vsadila na podporu vyjádřenou prezidentem a lišácky obešla i jeho rozhodnutí nepropůjčovat svou tvář volebnímu marketingu - billboardy ozdobili poštovními známkami se Zemanovým obličejem.
Do Sněmovny za zemanovce kandidovalo dokonce několik členů úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka, o němž se hovořilo jako o vládě kamarádů Miloše Zemana. Ani to však nevedlo k volebnímu úspěchu. Naopak. Strana, které předvolební výzkumy dlouho otevíraly pomyslné dveře do parlamentu, nakonec zažila totální propadák, když jí voliči přiřkli jen 1,5 procenta a poslali ji minimálně pro několik dalších měsíců do zapomnění.
Restart a změna názvu
Ačkoli vedení partaje ještě na podzim 2013 dalo své funkce k dispozici, nového předsedu získala strana až v březnu následujícího roku. Zdeňka Štengla, který si sypal popel na hlavu za neúspěch, nahradil senátor Jan Veleba. Na sjezdu hlásal slova o restartu strany a nutnosti nenechat si ukrást volební témata, jako je prosazení zákona o majetkových přiznáních.
Čestný předseda Miloš Zeman tehdy delegáty sjezdu požádal, aby vyškrtli jeho jméno z názvu strany. Na oplátku zůstane čestným předsedou. Strana mu téměř jednomyslně vyhověla. Jak ale uvedl Veleba, nejedná se o „odstřižení” od prezidenta.
Další propad nastal v parlametních volbách v roce 2017, kdy strana získala pouhých 0,36 % hlasů.
Neúspěšná byla strana i v komunálních volbách v roce 2014, kde nezískala ani půl procenta hlasů (0,16 %).