Článek
Stanné právo je mimořádné opatření vojenských orgánů na určitém území v době nouze, kdy se civilní orgány považují za neschopné fungovat. Právní účinky vyhlášení stanného práva se v různých právních řádech liší, obecně však zahrnují pozastavení běžných občanských práv a rozšíření vojenského práva na civilní obyvatelstvo. Ačkoli je válečný stav teoreticky dočasný, může ve skutečnosti trvat neomezeně dlouho.
Stanné právo v Jižní Koreji 2024
V prosinci 2024 stanné právo vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Opozici, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči KLDR. Jihokorejská média zároveň informovala, že tamní armáda pozastavila veškerou činnost parlamentu a politických stran. Poslancům byl zakázán přístup do parlamentní budovy.
Jihokorejská opozice posléze předložila Národnímu shromáždění návrh na odvolání prezidenta Jun Suk-jola. Parlament, kde má opoziční Demokratická strana většinu, návrh přehlasoval a prezident musel stanné právo po šesti hodinách zrušit. Jihokorejskou metropoli Soul zaplnily davy demonstrantů, kteří požadují demisi hlavy státu.
Chaos v Jižní Koreji: Prezident vyhlásil stanné právo, nakonec ho musel zrušit
Stanné právo v Rusku 2022
V říjnu 2022 vyhlásil stanné právo ruský prezident Vladimir Putin ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat - Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Putin vyhlásil v okupovaných oblastech na Ukrajině stanné právo
Stanné právo u nás
Na území Česka bylo stanné právo vyhlášeno v roce 1917 v Plzni z důvodu nepokojů vyvolaných nedostatkem potravin, dále na přelomu let 1941/1942 po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu a později znovu v roce 1942 po atentátu na něj. Naposledy bylo stanné vyhlášeno v Praze v noci ze 23. na 24. srpna 1968. Institut stanného práva byl v Česku definitivně zrušen.
