Článek
Šrotovné je příspěvek vlády na nákup nového vozu na základě ekologické likvidace starého auta. Tato subvence má pomoci skomírajícímu průmyslu a zároveň povzbudit chuť spotřebitelů utrácet. Dotace má mnoho odpůrců, ale i zastánců. O efektivnosti opatření lze však pochybovat.
Proč bylo šrotovné zavedeno? Mnoho let nepřetržitě rostoucí automobilový průmysl dostal v letech 2008 a 2009 tvrdou ránu kvůli finanční a následné hospodářské krizi. Největší automobilky světa se dostaly do finančních problémů. Obrovské propady v prodejích donutily společnosti k masivnímu propouštění a zastavování výroby. Příkladem je kdysi světová jednička - americká automobilka General Motors.
Legendu General Motors semlela krize
Firma kromě USA působila ve velkém na trzích v Evropě. Mezi její divize patřily značky jako například Saab či Opel. Jedničkou na trhu byla GM do roku 2008, kdy oslavila sté výročí vzniku. V tomto roce prodala 8,36 miliónu vozů. O několik měsíců později, konkrétně 1. června 2009, firma vyhlásila bankrot, většinový podíl v podniku převzala americká vláda. V rámci restrukturalizace se však některých značek (například Hummer, Opel) zbavila, navíc musela propustit desetitisíce lidí.
Šrotovné zavedlo mnoho evropských zemí již na začátku roku 2009. Výrobu vozů v Česku nejvíce ovlivnilo zavedení dotace v Německu a na Slovensku. V těchto zemích měla subvence mezi lidmi velký úspěch. Na Slovensku proběhla dvě kola, ve kterých se rozdaly dotace ve výši 55,3 miliónu eur, tehdy asi 1,4 miliardy korun.
Například v USA se během jednoho měsíce vyčerpalo šrotovné ve výši tří miliard dolarů, podle tehdejšího kurzu za asi 53,4 miliardy korun. Zájemce dostal slevu přes 80 tisíc korun.
Přestože o dotace byl mezi lidmi zájem, z pohledu výrobců byl výsledek pochybný. Automobilky hlásily propady výroby a prodejů od května 2008. Zlepšení nastalo až v červnu 2009, kdy se podle organizace ACEA prodej nových vozů zvedl o 2,4 procenta. Jenže v té době mělo šrotovné mnoho zemí již půl roku (například Francie, Lucembursko či Německo).
Navíc odborníci od začátku varovali, že nabídka mnohdy zláká lidi, kteří na splácení nebudou dlouhodobě mít a tím se zbytečně zadluží. To se potvrdilo například na Slovensku, kdy se v autobazarech stále častěji objevovaly i nové vozy.
V České republice se taktéž připravovalo šrotovné, jenže prezident Václav Klaus připravený zákon na začátku července 2009 vetoval, protože jej považoval za diskriminační.
V září 2017 začaly v České republice nabízet šrotovné automobilové společnosti Citroën a Škoda Auto. Jedna z podmínek byla, že automobily značky Citroën nesplňují alespoň normu Euro 4 a u Škoda Auto Euro 5. Akce platily do konce roku 2017, Citroën ale avizoval, že nabídku šrotovného možná prodlouží.
Výběr evropských zemí, kde bylo zavedeno šrotovné | |||
---|---|---|---|
země | platnost | částka | podmínky |
Francie | od ledna 2009 | 1000/2000 eur (dle emisí nového auta) | vůz min. 10 let starý |
Lucembursko | od ledna 2009 | 1500/2500 eur (dle emisí nového auta) | vůz starší 10 let |
Německo | od ledna 2009 (max. do konce roku 2009) | 2500 eur | vůz min. 9 let starý |
Nizozemsko | (platí jen v Haagu) | 1000 eur | vůz vyrobený před rokem 1991 |
Portugalsko | 1000/1250 eur (podle stáří sešrotovaného vozu) | vůz starší 10 let | |
Rakousko | od dubna 2009 do prosince 2009 (max. 30 000 aut; zatím cca 13 550 vozů) | 1500 eur | vůz starší 13 let |
Rumunsko | od ledna 2009 | 790 eur | vůz starší 12 let |
Zdroj: ČTK |