sKarta

Od poloviny roku 2012 začaly být úřady práce postupně všem příjemcům dávek od státu (kromě důchodů a nemocenské) vystavovány takzvané sKarty. Prostřednictvím sKaret měli lidé čerpat jednotlivé dávky. Dlouhého trvání neměly, už v roce 2013 poslanci odhlasovali jejich zrušení. Projekt ministerstva práce a sociálních věcí byl už od začátku pod palbou kritiky.

Karet se dohromady vydalo pro více než 277 tisíc lidí. Po jejich zrušení dal Úřad práce lidem na výběr, zda chtějí dávky dostávat na bankovní účet či přes poštu.

Nový systém výplaty dávek byl součástí reformy, jejímž autorem bylo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). To si od zavedení sKaret slibovalo především úsporu na provozních nákladech ve výši zhruba čtvrt miliardy korun ročně.

Nicméně se projekt sKaret už od začátku dostal pod silnou palbu kritiky, kdy se proti němu stavěli i někteří členové tehdejších koaličních stran. Náklady na projekt podle tehdejšího premiéra Nečase měly být až třikrát předražené.

O úplné zrušení sKaret žádali senátoři ČSSD také Ústavní soud. Sociální karty kritizovaly rovněž odbory. Výhrady měl i ombudsman. Úřad pro ochranu osobních údajů uložil ministerstvu práce, aby do konce června napravilo v projektu porušení zákona o ochraně osobních údajů. V souvislosti s projektem pak ministerstvo také dostalo pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů za poskytování osobních údajů bez zákonného oprávnění.

Zrušení sKaret se odhlasovalo v polovině roku 2013, platnost karet pak definitivně vypršela 30 dubna 2014. Původně přitom s sKartami MPSV počítalo nejméně do roku 2024, kdy měla vypršet smlouva o provozování účtů ke kartám s Českou spořitelnou. Ta přitom do projektu vložila asi 300 milionu korun, po státu nakonec požadovala náhradu ve výši 204 milionu korun.

sKarta plnila dvě funkce. První byla funkce platební, kdy kromě plateb v obchodech označených logem Maestro mohl držitel jejím prostřednictvím jak vybírat z bankomatů, tak při platbě kartou v obchodech (tzv. Cash Back).

Příjemci příspěvků však museli mít ke kartě konto u České spořitelny.

sKartou nebylo možné platit na internetu ani vybírat hotovost v pobočkách České spořitelny. Zároveň na účet nešlo posílat peníze z jiných účtů.

Druhá funkce byla identifikační a sloužila především k identifikaci příjemce dávek na úřadech práce. Zároveň nahrazovala průkaz TP, ZTP či ZTP/P.

Projekt sKaret vznikl na ministerstvu práce a sociálních věcí pod vedením ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Resort si od jejich zavedení v rámci sociální reformy sliboval úspory na provozních výdajích systému výplaty dávek ve výši čtvrt miliardy korun (poštovné, složenky).

Zavádění sKaret, které byly schváleny koncem roku 2011, kritizovala opozice a v souvislosti se startem systému v polovině následujícího roku měl výhrady rovněž ombudsman, který upozorňoval na problematické body (špatná dostupnost bankomatů v malých obcích, zpoplatnění některých transakcí, možné exekuce účtu sKarty).

Drábek koncem října 2012 ministerstvo opustil po obvinění jeho náměstka Vladimíra Šišky, jehož policie podezřívá v souvislosti s možnou korupcí. Ve stejné době začaly sílit výhrady ODS  vůči projektu. [celá zpráva]

Premiér a předseda ODS Petr Nečas hovořil v souvislosti s Drábkovým odchodem o změnách systému. Tématem jednání se stalo zejména to, zda má být sKarta povinná. [celá zpráva]

Drábkova nástupkyně Ludmila Müllerová po dohodě s premiérem a zástupci České spořitelny v prosinci oznámila, že karta bude povinně soužit jako průkazka, ale využívání dalších funkcí bude dobrovolné. Tak měl být změněn i zákonný rámec upravující použití karet. [celá zpráva]

Jenže v roce 2013 už dohoda neplatila, Nečas přišel s tím, že by se měl projekt sKaret ukončit. Müllerová přesto v březnu předložila vládě návrh na změnu zákona počítající s jeho zachováním podle prosincové dohody. Ten kabinet odmítl. [celá zpráva]

Premiér označil náklady na sKarty za trojnásobně předražené. TOP 09 vyzvala ministryni, aby při přípravě návrhu zákona vycházela z prosincové dohody. [celá zpráva]

Prezident Miloš Zeman podepsal 17. září 2013 zákon, kterým se definitivně ruší sKarty. Během listopadu poslal Úřad práce ČR (ÚP) informativní dopis všem svým klientům, kteří sKartu vlastní, s vysvětlením, jak dále postupovat.

V případě, že klient přeposílal dávky z účtu sKarty na svůj bankovní účet, změny se ho nedotkly a převod proběhl automaticky. Jinak musel ÚP nahlásit, zda chce dávky posílat na účet, nebo poštovní poukázkou. Pokud způsob neuvedl, ÚP automaticky poslalo peníze poštovní poukázkou na adresu, ze které s ÚP nejčastěji komunikuje - obvykle šlo o adresu trvalého nebo hlášeného pobytu.