Článek
Rovnodennost je astrologický jev, při kterém se Slunce dostává do úrovně rovníku, takže sluneční paprsky dopadají kolmo na zemskou osu. Dochází k ní dvakrát do roka, a to na jaře a na podzim.
Během těchto dnů, jak už název napovídá, by den i noc měla trvat stejně dlouho. V den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, kdežto pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut. Důvodem je lom světla v atmosféře. Den je tedy delší jen o 20 minut. V době tohoto jevu Slunce vychází přesně na východě a zapadá přímo na západě.
Jarní rovnodennost
Nastává v období od 20. do 23. března, nejčastěji pak 20. března. V čase jarní rovnodennosti na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost na té jižní.
V mnoha kulturách označoval tento den počátek jara, tedy ročního období, které symbolizovalo obrození přírody. Jarní rovnodennost slavili Keltové, Germáni, Mayové, Řekové i Římané. V některých kulturách se od tohoto dne počítal začátek roku.
Podzimní rovnodennost
Obvykle nastává 22. nebo 23. září.
Zářijová rovnodennost značí začátek podzimu. Stejně jako ta jarní byla i podzimní rovnodennost chápána jako začátek roku, i když jen vzácně.
