Článek
Francouzská automobilka patří mezi největší světové výrobce aut. Založili ji na konci 19. století bratři Renaultové a v současnosti působí Renault S.A. v bezmála 120 zemích světa.
Automobilku Société Renault Frères založil v roce 1899 Louis Renault spolu se svými bratry Fernandem a Marcelem, s nimiž si otevřel dílnu v Billancourtu. V té době už měl nadaný mladý konstruktér na kontě několik postavených vozidel. Společnost pak v dohledné době přešla od řemeslné výroby k průmyslové a zaměstnala stovky pracovníků.
Na vzrůstající prestiž společnosti měly vliv výkony, jaké podávali bratři ve svých vozech na automobilových závodech. V roce 1903 však Marcel Renault tragicky zahynul při závodu Paříž - Madrid. O několik let později zemřel také druhý z bratrů Renaultových a osamocený Louis Renault zkrátil název automobilky na Les Automobiles Renault.
V té době už se společnost zabývala také výrobou autobusů a leteckých motorů, během první světové války navíc dodávala francouzské armádě tanky FT17, ale také například dělostřelecké granáty a další vojenský materiál. Není proto divu, že se Renault stal rok po skončení první světové války největším soukromým průmyslovým podnikem ve Francii.
Po smrti posledního z bratrů byl podnik znárodněn
Prvním poválečným vozem se stal v roce 1920 model 10CV. O pět let později sjel z výrobního pásu první automobil značky 40CV, který navíc jako první nesl na kapotě symbol diamantu. V následujících letech Renault představil modely Monasix, Nervastella, Celtaquatre a Juvaquatre. Kromě toho se zabýval vývojem dalších dopravních prostředků, zejména nákladních a užitkových aut, traktorů a motorových železničních vozů.
S vypuknutím druhé světové války byla přerušena výroba civilních vozidel a továrny Renault na okupovaných územích zaměřily výrobu na vojenské účely Němců. Některé z nich neunikly bombardování spojenců. Po svržení vichistického režimu byl v roce 1944 Louis Renault uvězněn pro kolaboraci a 24. října toho roku zemřel. Generál Charles de Gaulle následně nařídil znárodnění podniku.
Nadále však přetrvaly plány Louise Renaulta, který se nechal inspirovat německým Volkswagenem a jeho Broukem a přišel s modelem 4CV. První sériový automobil tohoto typu opustil továrny Renaultu v roce 1947. Následně byla spuštěna produkce vozů Frégate a Dauphine. Model R16 se v roce 1965 stal prvním renaultem, který obdržel titul Auto roku. Velkého úspěchu se dočkaly v 70. letech vozy R5 a R18. Renault se stal největším průmyslovým vývozcem ve Francii.
Spojenectví s Volvem nevyšlo
Renault začal posilovat spolupráci s jinými automobilkami. Získal například podíl ve švédském Volvu. Ve Spojených státech spolupracoval s American Motors a Mack Trucks.
Na počátku 80. let přišla automobilka s vozy Fuego, R9, R25 a Espace. R5 Turbo vydobyl pro Renault v roce 1981 opět titul Automobil roku. Třetí titul získal přesně o deset let později Renault Clio. Po něm přišly na trh modely Safrane, Laguna, Mégane, Scénic a Kangoo.
V 90. letech se Renault společně s Volvem dohodl na splynutí obou podniků, k němuž však nakonec díky nesouhlasu švédských akcionářů a složité politické situaci ve Francii nedošlo. Francouzi pak podnikli první kroky k privatizaci podniku, která se uskutečnila v roce 1996.
Francouzská automobilka se později spojila s japonským Nissanem a odkoupila rumunskou Dacii. Mezi aktuální modely francouzské automobilky patří například Twingo, Wind, Thalia, Modus, Fluence, Koleos nebo Master.