Článek
Protektorát Čechy a Morava byl okleštěným územím, které okupovalo nacistické Německo. Byl zřízen 16. března 1939, den po vojenským obsazením zbytku českých zemí. Byl součástí Třetí říše, čistě formálně měl omezenou autonomii. Cílem Německa bylo ovládnout strategické území, český průmysl a potlačit odpor domácího obyvatelstva. Pro německou válečnou mašinérii byl jak průmysl v Protektorátu, tak i jeho pracovníci, zásadní.
Prezidentem Protektorátu byl Emil Hácha, ale měl jen reprezentativní funkci bez skutečné moci. Vlajkou byla československá trikolóra v horizontálních pruzích (bílá–červená–modrá), ale tento znak byl Říší tolerován pouze v omezeném rozsahu, např. na budovách české samosprávy. Němci i v Protektorátu preferovali používání nacistických symbolů.
Okupační moc reprezentoval Říšský protektor. Ten měl oficiálně na starosti dozor nad českou správou, ale čím dál více i nad germanizací českých zemí a potlačování odboje.
Říšským protektorem byl nejprve Konstantin von Neurath, od roku 1941 za něj moc v zemi vykonával Reinhard Heydrich a později Kurt Daluege. Nakonec byl von Neurath odvolán a protektorem se stal Wilhelm Frick. Po atentátu na Heydricha a Heydrichově smrti byl však skutečným vládcem Protektorátu K. H. Frank, který oficiálně působil jako státní tajemník při říšském protektorovi a později jako vyšší vůdce SS a policie. Frank byl odpovědný za vyhlazení Lidic a Ležáků po atentátu na Reinharda Heydricha.
Protektorát skončil 9. května 1945 osvobozením Rudou armádou a americkými vojsky.
