Prezident ČR

Prezident republiky je hlavou státu, reprezentuje stát navenek. Jeho pravomoci definuje Ústava ČR. Od roku 2012 je český prezident volen přímo občany. Mezi lety 1993–2012 byl volen nepřímo oběma komorami parlamentu. Od 9. března 2023 je prezidentem České republiky Petr Pavel.

Prezident zastává svou funkci vždy na pět let od bezvýhradného složení prezidentského slibu. Může být zvolen pouze dvakrát za sebou.

Hlava státu je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, z výkonu svého úřadu se nikomu nezodpovídá. Vztahuje se na něj speciální forma imunity zvaná indemnita. V rámci ní nemůže být prezident zadržen, trestně stíhán ani stíhán pro přestupek. Jediný delikt, kvůli němuž může být postaven před soud, je velezrada. Ta není ústavně definována a zatím nemá precedens, žalobu může k Ústavnímu soudu podat pouze Senát.

Poprvé jí pouze pohrozil senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL) v roce 2004. Podle něj bylo možné zdráhání prezidenta Václava Klause při dosazování ústavních soudců kvalifikovat jako velezradu. Podruhé se o ní mluvilo v roce 2009, kdy Klaus oddaloval podpis Lisabonské smlouvy, tou dobou již ratifikovanou oběma komorami parlamentu. O podání žaloby mluvila především místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).

Ani Miloš Zeman se nařčením z velezrady nevyhnul. Například v březnu 2018 prezidentovi hrozili poslanci opoziční TOP 09 a STAN ohledně kauzy nervového plynu novičok. Zeman tehdy nechal prověřit BIS pátráním po plynu na území republiky, přestože premiér a ministr zahraničí se proti tomuto nařčení ze strany Ruska ohradili.

Zpochybňování bezpečnostních složek státu ze strany prezidenta ale leželo v žaludku i mnohým dalším, například právníkovi a specialistovi na ústavní pořádek Janu Kyselovi, europoslanci Jaromíru Štětinovi nebo opozičním stranám TOP 09 a ODS. O velezradě se v souvislosti se Zemanem hovořilo také v roce 2017, kdy prezident otálel s odvoláním ministra financí Andreje Babiše.

Za jakékoli trestné činy spáchané v době výkonu úřadu nemůže být prezident po dobu výkonu funkce stíhán.

Prezidentův mandát vzniká ve chvíli, kdy složí slib. Pokud jej odmítne, nebo ho složí s výhradou, ústavně je chápán jako nezvolený.

Funkce prezidenta je neodvolatelná. Pouze on sám se úřadu může vzdát do rukou předsedy Sněmovny.

Stejně jako v případě dalších vysokých státních činitelů je plat hlavy státu upraven zákonem č. 236/1995 Sb. V roce 2023 šlo o 342 200 korun měsíčně, k tomu patří i 317,5 tisíce jako náhrada výdajů souvisejícím s výkonem funkce. Tato částka je určená např. k hrazení cestování a ubytování. Prezident má rovněž mj. k dispozici auto s řidičem a hrazené zdravotní služby.

Po skončení mandátu dostává měsíční rentu 50 tisíc korun, stejná částka slouží na pronájem kanceláře a služby asistenta.

Hlava státu v ČR má výrazně omezenější pravomoci než prezidenti, kteří jsou v jiných demokraciích například na Slovensku, v Polsku, ve Francii nebo Spojených státech voleni přímo. Pravomoci, jichž může užívat nezávisle, jsou spíše ceremoniálního charakteru.

V dalších případech vyžaduje rozhodnutí prezidenta k nabytí platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí pak nese vláda odpovědnost.

Volba prezidenta se koná během posledních třiceti dnů před uplynutím mandátu úřadujícího prezidenta. Termín vyhlašuje předseda Senátu. Pokud se funkce uprázdní předčasně, má na vyhlášení deset dnů a volba se koná do 80 dnů ode dne vyhlášení.

Kandidátem na prezidenta může být občan ČR s volebním právem starší 40 let, jehož navrhla skupina minimálně dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo občan podpořený nejméně 50 000 podpisy podporovatelů, a který nebyl odsouzen pro velezradu.

Kandidát je volen přímo občany. Pro zisk funkce musí získat nadpoloviční většinu hlasů, pokud je v prvním kole voleb žádný kandidát nezíská, postupují dva nelepší do druhého kola a vyhrává ten s více hlasy.

Pokud není prezident zvolen v prvním kole volby nadpoloviční většinou občanů, do 14 dnů se vypíše druhé kolo volby. Toho se účastní první dva kandidáti, kteří získali největší procento hlasů. Prezidentem se pak stává kandidát druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů.

Předtím prezidenta volily obě komory Parlamentu na společné schůzi. V roce 1993 ještě Senát ale nebyl ustaven a neexistoval ani plánovaný Prozatímní Senát, Václava Havla zvolila pouze Poslanecká sněmovna. Mandát obhájil o pět let později před celým Parlamentem. V letech 2003 a 2008 zvítězil Václav Klaus, ale až při opakovaných volbách – při třetí, resp. druhé volbě.

V roce 2012 byl přijat zákon ustavující přímou volbu a její základní pravidla byla zanesena i do Ústavy. Riziko nezvolení žádného kandidáta se značně snížilo. Nyní k němu může při volbě dojít, pokud ve druhém kole dostanou oba dva kandidáti stejný počet hlasů.

V první prezidentské volbě po rozdělení Československa v roce 1993 zvítězil 109 hlasy z 200 Václav Havel, který z Pražského hradu úřadoval od pádu komunistického režimu. Hned v prvním kole porazil protikandidáty Marii Stiborovou (navržená KSČM) a Miroslava Sládka (SPR-RSČ). Svůj post Havel obhájil i o pět let později, ale jen těsnou většinovou podporou poslanců a navíc až ve druhém kole. Svého protikandidáta vyslali do volby opět jak komunisté – Stanislava Fišera, tak i republikáni – Miroslava Sládka.

Životopis a jaký byl Václav Havel prezident čtěte zde >>

Václav Klaus byl poprvé zvolen za prezidenta v roce 2003, o Hrad však musel dlouho bojovat. Ve třech kolech volby proti němu kandidovali Jaroslav Bureš (za ČSSD), Miroslav Kříženecký (za KSČM), Petr Pithart (KDU-ČSL), Jaroslava Moserová a Miloš Zeman (ČSSD). V roce 2008 se prezidentské volby zkomplikovaly rozhodnutím ústavních činitelů pro veřejnou volbu. Během emocionálně vyhrocených voleb, proti Klausovi stál ekonom Jan Švejnar. Po třech kolech ale první volba na vítěze neukázala, Klausovi chyběl jeden hlas. Prezidentem se stal po třetím kole druhé volby s podporou 141 hlasu.

Životopis a jaký byl prezident Václav Klaus čtěte zde >>

V roce 2013 probíhala první přímá volba prezidenta. Do druhého kola postoupil Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Ve druhém kole získal nadpoloviční většinu Miloš Zeman a stal se tak prezidentem České republiky v letech 2013 až 2018.

Ve volbách v roce 2018 se Miloš Zeman rozhodl svůj mandát obhájit. V prvním kole se umístil na prvním místě se ziskem 38,56 % hlasů. Protikandidátem do druhého kola se mu pak stal bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který získal 26,6 % hlasů. Ve druhém kole Zeman porazil Drahoše, když získal 51,36 % hlasů (2 853 390), zatímco jeho protikandidát 48,63 % (2 701 206). Zeman tedy svůj mandát obhájil. Rozdíl byl tentokrát mnohem menší než před pěti lety, a to o pouhých 152 184 hlasů. Mandát Miloši Zemanovi skončil 8. března 2023.

Životopis a jaký byl Miloš Zeman prezident čtěte zde >>

V roce 2023 probíhala třetí přímá volba prezidenta, Češi si však volili teprve druhého prezidenta voleného přímou volbou, protože Miloš Zeman stál v čele státu po dvě volební období v řadě. Prvního kola se zúčastnilo celkem osm kandidátů: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Tomáš Zima. Na prvním místě se umístil generál ve výslužbě Petr Pavel, na druhém místě pak bývalý premiér Andrej Babiš. Ve druhém kole prezidentských voleb 2023 porazil Babiše Pavel o více než 15 % hlasů, získal celkem 58,32 % hlasů. Inaugurace proběhla 9. března 2023.

Více o Petru Pavlovi čtěte zde >>