Článek
Praha je hlavním městem ČR. Rozkládá se na 496 čtverečních kilometrech a žije v ní cca 1,3 milionu obyvatel. Denně do ní za prací a službami dojíždí dalších několik stovek tisíc lidí.
Do roku 1784 byl oficiální název města Královské hlavní město Praha, od roku 1920 se používá Hlavní město Praha. Etymologie slova Praha se odvozuje za prvé od „prahu“, za druhé se uvádí původ od „říčního prahu či jezu“, který se nacházel na místě dnešního Karlova mostu. Nad tímto brodem se město začalo rozrůstat a odtud vznikl jeho název.
Praha se řadí mezi nejkrásnější města v Evropě. Její historické centrum s panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě, patří od roku 1992 na seznam památek UNESCO. Komplex zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky.
Ekonomika
Hlavní město je zároveň hospodářským centrem České republiky s výrazným podílem na HDP země. Dlouhodobě je srovnatelná s evropskými metropolemi jako Paříží, Vídní, Stockholmem či Berlínem.
Kultura
Praha je kulturní metropolí, kde působí desítky muzeí, galerií, kin, divadel a nejrůznějších organizací. Roku 2000 byla Praha Evropské město kultury.
Centrum města zdobí neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek, tato část se označuje jako Pražská památková rezervace (PPR). O rozloze 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Dochování památek je zapříčiněno také relativně minimálním poškozením za druhé světové války. V Praze se nachází celkem 37 národních kulturních památek.
Pražská kubistická architektura patří mezi světové unikáty – jen v Praze se kubismus projevil v architektuře. Jedná se o například o vily pod Vyšehradem, mezi nejznámější kubistické architekty patří Pavel Janák, Josef Gočár a Josef Chochol.
Obyvatelstvo a území
V roce 2019 se počet Pražanů poprvé posunul nad hranici 1,3 milionu. Nejvíce jich žilo v městské části Praha 4, asi 130 tisíc.
Zákon o hlavním městě Praze upravuje fungování hlavního města a jeho částí. Příloha zákona vyjmenovává 112 katastrálních území tvořících hlavní město. Praha se naposledy zvětšila připojením okolních obcí v roce 1974.
Podle zákona si členění města upravuje zastupitelstvo hlavního města Statutem. Existuje 57 městských částí, nejmladší z nich, MČ Praha-Troja, vznikla v roce 1992. Městské části mají vlastní zastupitelstva, úřady, starosty.
V rámci města existuje 22 správních obvodů číslovaných Praha 1 až Praha 22. V některých obvodech je sdruženo více městských částí. „Očíslovaná“ část v takovém případě vykonává samosprávu v některých oblastech i pro „neočíslované“. Obvod řídí městská část se shodnou číslovkou v názvu.
V Praze se také setkáte s desítkou městských obvodů. Vychází z členění z roku 1960, kdy se razantně překreslily do té doby existující obvody.
Seznam městských obvodů | |
---|---|
Obvody | Městské části |
Praha 1 | Praha 1 |
Praha 2 | Praha 2 |
Praha 3 | Praha 3 |
Praha 4 | Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov, Praha-Újezd |
Praha 5 | Praha 5, Praha 13, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín |
Praha 6 | Praha 6, Praha 17, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Suchdol. |
Praha 7 | Praha 7, Praha-Troja |
Praha 8 | Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry |
Praha 9 | Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř |
Praha 10 | Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy |
Nejvyšším bodem Prahy je Teleček s nadmořskou výškou 399 m. n. m. Nachází se v Sobíně na hranici Prahy s Chrášťanami. Jedná o úpatí, vrchol kopce už leží za městem ve Středočeském kraji. Nejníže se v Praze dostanete u hladiny Vltavy v Suchdole na severu města. Dosáhnete výšky 177 metrů nad mořem.
Historie
V předhistorické době sídlila na území Prahy řada kmenů. V 6. století přichází do pražské kotliny Slované. Za vlády Přemyslovců v 10. století vznikají základy Pražského hradu. Jako historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. Za vlády Karla IV. se Praha stala císařskou rezidencí. Rozkvět přineslo nejen rozšíření o Nové město pražské, ale i zbudování Kamenného (až roku 1870 Karlova) mostu a založení Univerzity Karlovy.
Dalším velkým zlomem je rok 1893, kdy byla zahájena pražská asanace, přestavby a zboření některých částí, například Josefov a Podskalí. Roku 1922 byla založena „Velká Praha“, k městu byla připojena předměstí (např. Žižkov, Smíchov a Nusle). Během druhé světové války byly škody minimální, pouze při bombardování americkými letadly na konci války došlo k vzniku proluk, které v současnosti nahradil například Tančící dům či vznikla moderní dostavba věží na klášteru v Emauzích. Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, největší z nich je Jižní Město.
V 60. a 70. letech probíhala modernizace letiště a hlavního nádraží. Tančící dům od Vlada Miluniće a Franka O. Gehryho byl první stavbou od světového architekta v Praze po sametové revoluci. Jeho stavba rozpoutala rozsáhlou veřejnou diskuzi o moderní architektuře v Praze.
Po zavedení standardních zahraničních vztahů se otevřela Praha turistice jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. Automobilová doprava nebyla před rokem 1990 tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy. V 90.letech rychle rostla, což vedlo ke zhoršení dopravní situace ve městě. Poklesl rovněž i počet cestujících MHD.