Článek
Povodně v ČR aktuálně
Česko v září 2024 sužovaly povodně. Proběhla evakuace, voda zaplavila města a vyžádala si šest obětí. Sledujte povodňovou mapu. Vývoj počasí připomněl povodně 1997 a 2002. Jak vypadá srovnání úhrnu srážek mezi roky 1997 a 2024?
Mohlo by vás zajímat: Jak zabezpečit dům | Evakuační zavazadlo | Vše o povodních | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně v Česku
Povodně jsou přírodní katastrofa, která vzniká vylitím vody z koryta řeky nebo vodní nádrže. Liší se od záplavy, s níž se často zaměňuje.
Co dělat při povodni?
Stupně povodňové aktivity
- 1. stupeň bdělosti - vyhlašuje se při stoupání vodní hladiny, je potřeba věnovat toku zvýšenou pozornost, například v Praze se při tomto stavu vyklízejí náplavky u Vltavy.
- 2. stupeň pohotovosti - vyhlašuje se ve chvíli, kdy vzniká sama povodeň, voda na některých místech rozlévá, ale mimo obydlená území, například na pole. Zasedá povodňová komise.
- 3. stupeň ohrožení - voda začíná ohrožovat obydlená místa, hrozí nebezpečí ohrožení majetku a životů v místě, kde se voda rozlévá. Může se vyhlásit také ve chvíli, kdy například hrozí protržení vodního díla.
Povodně versus záplavy
Povodní se rozumí zaplavení prostoru či objektu masou vody, která se vylila z břehu vodního toku, nádrže a podobně. Záplavou je proud vody, který zaplaví území, narozdíl od povodně může být způsobený například náhlým přívalovým deštěm. Rozdíl je tedy ve způsobu vzniku.
V drtivé většině povodně vznikají kvůli nadměrnému množství srážek, které koryta nestačí pojmout a voda se vylije mimo ně. Dalším důvodem může být na jaře rychlé tání sněhu, který stéká z hor a systém vodu nestačí odvádět. Tání je rizikovější, pokud je doprovázeno trvalými dešti. Povodeň ale také může vzniknout protržením či přetečením přehrady nebo jiné vodní plochy, nebo vodou, která se z řeky v předjaří vylije kvůli ledovým bariérám.
