Plzeň

Plzeň je čtvrtým největším městem v České republice. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. Po staletí je díky výhodné poloze mezi Prahou a zemskými hranicemi přirozeným průmyslovým, kulturním i obchodním centrem západních Čech.

Plzeň je nyní rovněž metropolí Plzeňského kraje. Rozkládá se na sto dvaceti pěti kilometrech čtverečních. Žije v ní zhruba 170 tisíc obyvatel.

V minulosti byl rozvoj města výrazně spojen s německou i židovskou komunitou. Po staletí opouštěly oblast výrobky se značkou Pilsen. K nejznámějším patří dodnes kvalitní pivo.

Město bylo založeno v roce 1295 českým králem Václavem II. na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. K jeho rychlému rozvoji mu napomohla výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi.

Leželo na významné křižovatce tří důležitých obchodních cest - norimberské, řezenské a saské. Brzy se proto stalo přirozeným obchodním, kulturním, správním a později průmyslovým centrem západních Čech, jimž je dodnes.

Rozlohou i počtem obyvatel bylo už ve 14. století po Praze a Kutné Hoře třetím největším městem v Čechách. O důležitosti Plzně svědčí i to, že se v letech 1599 – 1600 stala dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II.

Éra rozkvětu přichází s obdobím renesance. Měšťané bohatnou na čilých stycích s Norimberkem a Řeznem. Vše narušila třicetiletá válka. V roce 1618 byla Plzeň poprvé v historii dokonce dobyta protestanskými oddíly hraběte Arnošta z Mansfeldu. Na další hvězdné časy si musela počkat až do 19. století, kdy spojila svůj osud s četnými průmyslovými závody.

Rozmachu slávy města pomohlo v letech 1861 - 1876 rovněž vybudování rozsáhlé železniční sítě spojené s centrem Českých zemích i cizinou.

Jeden z řady významných dějinných milníků s sebou přináší i konec 2. světové války. Plzeň 6. května 1945 osvobodily americké jednotky vedené generálem Georgem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále.

Plzeň se také zapsala do historie bojů proti komunistickému režimu. 1. června 1953 její ulice zažily první protirežimní masové vystoupení obyvatel v celém sovětském bloku. Plzeňané tehdy protestovali proti probíhající měnové reformě.

O historickém významu Plzně svědčí mimo jiné její architektonický rozvoj. Svou stopu v ulicích zanechaly snad všechny umělecké styly, které v různých dobách ovládly České země. Šestnácté století patřilo třeba italským stavitelům. Konec sedmnáctého je zase spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana.

Historické jádro města, jehož půdorys  je do značné míry totožný s celým původním gotickým městem, bylo v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Mezi cenné plzeňské stavební památky patří zejména gotický chrám sv. Bartoloměje, renezanční radnice, barokní přestavby budov arciděkanství a františkánského kláštera či židovská synagoga.

Přelom 19. a 20. století zase připomínají náročné stavby veřejných budov, například městské divadlo, muzeum či Měšťanská beseda. Zcela ojedinělý je rovněž soubor osmnácti domů vyzdobených sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše.

Významné stavby jsou opředené nejednou legendou. Nejznámější je ta spojená s chrámem sv. Bartoloměje na náměstí. Na jedné z jeho venkovních mříží je ohmataný andělíček.

Pověst praví, že jeho zázračné účinky se tradují od doby, kdy se tam ženil plzeňský kat. Do kostela tehdy nesměl, a proto jej u oltáře zastoupil přítel. Kat se v době vyřčeného manželského slibu modlil u zadního vnějšího oltáře chrámu.

Po skončení modlitby se zvedl a při vstávání se zachytil andělíčka vykovaného na mříži. Legendu o kouzlu přinášejícím po dotyku štěstí pak roznesly po okolí spolehlivě plzeňské drbny.

Bartolomějský chrám, který se začal stavět po roce 1295 a byl dostavěn počátkem 16. století, má i jiné zajímavosti. Například věž katedrály je se svou výškou 102,6 m nejvyšší chrámovou věží v Čechách.

Plzeň se od 19. století stala vedle obchodního a správního také průmyslovým srdcem západních Čech. V té době v ní byly založeny dodnes známé průmyslové giganty - strojírenský komplex Škoda a Plzeňský Prazdroj.

Po sametové revoluci přibyl projekt průmyslové zóny Borská pole. Jeho rozvoji pomohla mimo jiné výstavba dálnice D5, která v 90. letech spojila Prahu s bývalým Západním Německem.

Beze sporu nejznámější plzeňský výrobek je pivo. Vařívalo se tady už od založení města, první zmínka o něm je z počátku 14. století. Historickým mezníkem, který změnil celou pivní historii, se stal rok 1838, když muselo být vylito před radnicí 36 hektolitrů nekvalitního piva. Vážené měšťany událost natolik pobouřila, že se rozhodli společně vybudovat nový moderní pivovar.

První várku v něm uvařil sládek Josef Groll 5. října 1842. Šlo o spodně kvašený světlý ležák, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům. Kvalitu plzeňského od roku 1898 chrání ochranná známka "Pilsner Urquell".

Nyní plzeňskou pivní slávu šíří do světa především výrobky Prazdroj a Gambrinus.

Dlouhodobou tradici mají také Škodovy závody, jejichž věhlas budoval od 60. let 19 století inženýr Emil Škoda. O čtyřicet let později z nich vyjel na svou pouť Plzní první vůz elektrické dráhy podle projektu slavného vynálezce Františka Křižíka, který pro podnik vyvíjel třeba také slavné obloukové lampy.

Dnešní holding Škoda je jedním z největších podniků těžkého strojírenství v Česku. Vyrábí mimo jiné energetická zařízení, elektrické lokomotivy nebo trolejbusy, zařízení pro metalurgii, těžké obráběcí stroje. U široké veřejnosti je značka známá například díky dopravním prostředkům, tramvaje jezdí rovněž v Praze.

Plzeňský průmysl zastupují i další tradiční odvětví. Bohatá ložiska nemetalických surovin nedaleko města umožnila rychlý rozvoj sklářského a keramického průmyslu, zaměřeného především na stavební keramiku.

Zvyšování demografické křivky v Plzni vždy úzce souviselo s průmyslem. K prvnímu dochází v 19. století, a to v letech 1869 - 1890, kdy se rozvíjí Škodovy závody a jiné průmyslové podniky.

Počet obyvatel rostl zhruba do první třetiny 20. století. Po druhé světové válce nastává pokles v důsledku odsunů Němců i migrace Čechů tzv. za lepším do nedalekého pohraničí. Vylidňování města ale zabrání průmysl.

Potřebu nových sil zajistí příliv lidí z československého vnitrozemí i samotného okolí města. Pro jejich potřeby vznikají na konci 50. let rozsáhlá sídliště. První rozsáhlý areál vznikl na Slovanech.

V Plzni žila od 14.století rovněž významná židovská komunita. Devatenácté století ji zbavilo omezení a Židé mohli ve městě začít svobodně podnikat.

Obec bohatla a právě z těchto příjmů byla zaplacena výstavba druhé největší synagogy v Evropě (třetí na světě). K dominantě města patří od r. 1894. Židovský rozkvět ukončila 2. světová válka a následný holocaust.

Město Plzeň je rozděleno do deseti městských obvodů.