Článek
Dlouholetý akademik, profesor politologie a předseda vlády ČR. Petr Fiala vstoupil do ODS v roce 2013 a o rok později byl zvolen jejím předsedou. Svůj post posléze opakovaně obhájil a po volebním vítězství koalice SPOLU v roce 2021 se stal premiérem. Je známý svým osobním klidem a věcnými argumenty.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025
Parlamentní volby se uskuteční v září 2025. Češi budou hlasovat pro 200 politiků, kteří usednou do sněmovny, a také pro stranu, hnutí či koalici, která se postaví do čela vlády.
Narodil se 1. září 1964. V 80. letech studoval český jazyk a dějepis na univerzitě J. E. Purkyně (dnes Masarykova univerzita) a krátce se pak živil jako historik v kroměřížském muzeu. Na konci 80. let získal na brněnské univerzitě doktorát z dějepisu.
Ještě za totality se Fiala zapojil do některých občanských aktivit, jako byla tzv. podzemní univerzita. Spoluorganizoval nezávislé studentské hnutí Revue 88. Po revoluci pracoval jako redaktor Lidové demokracie a nakladatelství Atlantis.
Téměř dvacet let působil na akademické půdě. Na Masarykově univerzitě působil jako vedoucí Katedry politologie a Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií, byl ředitelem Mezinárodního politologického ústavu i Institutu pro srovnávací politologický výzkum. V roce 2004 ve 40 letech stanul v čele druhé největší české univerzity. Post rektora vykonával sedm let. Je také autorem více než 300 odborných studií publikovaných v řadě zemí.
Ministr školství
Od roku 2011 pracoval Fiala jako vědecký poradce premiéra Petra Nečase. Po odchodu tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše z funkce přišel Nečas s návrhem jmenovat ministrem Fialu. Na tom se shodli i zástupci koaličních partnerů a Fialovu nominaci podpořil i prezident Václav Klaus.
Předpokladem pro jeho úspěšnost byla právě dlouholetá praxe a zkušenosti v akademické sféře. Ministrem školství byl od května 2012 do července 2013, kdy po zásahu policie na Úřadu vlády padla Nečasova vláda. Odmítl účast v Rusnokově vládě, protože nesouhlasil se způsobem jejího ustavení.
Petr Fiala, Martin Kupka a Alexandra Udženija na programové konferenci ODS
Předseda ODS
ODS byla v té době ve velké krizi. V následných předčasných volbách získala 7,7 procent hlasů a strana odešla do opozice. Fiala v těchto volbách jako nestraník vedl jihomoravskou kandidátku strany a stal se poslancem. Následně do ODS vstoupil a na dalším kongresu byl zvolen předsedou.
Fiala prohlásil, že začíná nová kultura ODS a s ní i celé nové vedení, prvním místopředsedou byl zvolen europoslanec Jan Zahradil. Za úkol strany si Fiala kladl hájení parlamentní demokracie a svobody jednotlivce proti všemu, co svobodu omezuje. Post předsedy strany obhájil i v roce 2016.
Ve volbách do Sněmovny v roce 2017 svůj mandát se ziskem 13 035 preferenčních hlasů obhájil. ODS skončila s 11,32 procenty na druhém místě za hnutím ANO, které zvolilo téměř třicet procent voličů. Zahnala tak debakl z minulých voleb v roce 2013, kdy skončila až na pátém místě s necelými osmi procenty. Strana však pokračovala v opozici.
V listopadu 2017 byl Fiala zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny. V lednu 2018 byl jediným kandidátem na předsedu ODS, získal 451 z 483 hlasů, a již potřetí tak obhájil svůj post v čele strany.
