Článek
Bývalá tvář ODS, Pavel Drobil, vzešla z ostravského regionu. Vedl tam občanské demokraty ve sněmovních volbách v roce 2010 a poté byl zvolen místopředsedou strany. V červenci 2010 se stal ministrem životního prostředí. Na konci roku však jeho působení ve vysoké politice utnula kauza s kompromitujícími nahrávkami.
Drobil se narodil 18. října 1971 v Bohumíně. Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1995).
Profesní kariéru odstartoval v roce 1995 ve firmě Arthur Andersen & Co jako asistent oddělení obchodního a daňového práva pro mezinárodní klientelu. V roce 1996 se stal společníkem advokátní kanceláře Pyšný, Weber & Partneři v Ostravě.
V letech 2001 a 2002 pracoval jako poradce náměstků ministra financí Miloslava Hejnáka a Jaroslava Šulce. V letech 2004 až 2008 byl náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro ekonomický rozvoj.
Působení v politice
Členem ODS je od roku 2000, od roku 2006 byl několik let členem výkonné rady strany, v červnu 2010 byl zvolen místopředsedou ODS. Ve volbách do Sněmovny ve stejný rok vedl ODS v Moravskoslezském kraji, byl zvolen poslancem.
Začínal v komunální politice, v roce 2002 byl zvolen zastupitelem města Bohumína. Od roku 2004 do září 2010 byl i členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje.
Místopředsedou ODS byl do roku 2012. V roce 2008 znovu kandidoval do zastupitelstva Moravskoslezského kraje a svůj mandát obhájil. V roce 2010 však na post zastupitele rezignoval. Mezi lety 2007 a 2010 byl také předsedou dozorčí rady Lesů České republiky.
V roce 2013 po rozpadu vlády už do parlamentu nekandidoval. V roce 2017 kandidoval na post předsedy Regionálního sdružení ODS Moravskoslezského kraje a byl zvolen.
Pavel Drobil (uprostřed) na brífinku ODS spolu s Petrem Nečasem (vlevo) a ekonomem Martinem Kocourkem
Je ženatý a má dvě děti. Po odchodu z politiky se věnuje soukromému podnikání.
V letech 1996-2004 působil jako jednatel a společník u firmy PASADENA s.r.o. Se společníkem Jaroslavem Čánkem vlastnil Lázně Darkov, které získal již před politickou kariérou. Nyní se oba společníci věnují investování skrze skupinu Anacot Capital. V roce 2016 skupina vlastnila firmy Elfe, V-Nass a Norasotu. Společnost má v plánu vybudovat průmyslovou skupinu, která se bude soustředit na dodávky pro těžaře ropy, plynu po celém světě.
Drobil chtěl místo ekologie spíše průmysl
„Za průmysl bych dýchal,” rezonovala Drobilova slova v médiích poté, co byl vybrán na ministerstvo životního prostředí, představující spíše protipól resortu průmyslu. Proto byla Drobilova nominace na ministra životního prostředí překvapením pro ekologické sdružení Hnutí Duha i politiky zabývající se životním prostředím.
Ředitel sdružení Hnutí Duha Petr Machálek tehdy poukázal na spekulace o tom, že ODS počítala s Drobilem pro jeden z ekonomických resortů, nikoli pro životní prostředí. Sám Drobil se na kongresu ODS hlásil k tomu, že spolupracoval na ekonomickém programu strany. Původní profesí je právník, kvůli vstupu do politiky se vzdal podnikání.
„Má jednu výhodu - jako člověk, který přichází z prostředí mimo státní úřad a mimo ekologické struktury, může svojí nezatížeností tímto tématem přinést objektivní pohled na resort a jeho problematiku,” sdělila v červenci 2010 končící ministryně ve vládě Jana Fischera Rut Bízková, která resort vedla v posledních měsících a kvůli vládnímu angažmá opustila na čas řady ODS.
Na ministerstvu se dlouho neohřál
Drobil však nakonec neměl příliš času na to, aby přesvědčil o svých kvalitách. Naopak si spíše většinu veřejnosti rozhněval a poštval proti sobě. A to když šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek informoval o tom, že jej Drobil žádal, aby zničil své nahrávky, které údajně prokazují, že ministrův poradce a náměstek chtěli Michálka přimět k manipulacím s veřejnými zakázkami.
Získané prostředky měly pak podle Drobilova poradce Martina Knetiga směřovat na financování ODS a Drobilovy politické kariéry. Drobil nakonec nabídl premiérovi Petru Nečasovi svou rezignaci, který ji přijal.
Drobilova kauza zavedla do české společnosti i nový anglicismus, takzvaný whistleblowing. Tímto slovem se označuje Michálkovo počínání, tedy oznamování trestných činů zejména ze strany zaměstnanců. Termín se dostal i do českého právního systému spolu s novelou Občanského soudního řádu.
