Článek
Parlament je bikamerální (dvoukomorový) nejvyšší státní orgán představující zákonodárnou moc České republiky. Podle Ústavy ČR se skládá ze dvou částí - Poslanecké sněmovny a Senátu, které jsou na sobě zcela nezávislé. Mají odlišné složení, funkční období, jiné pravomoci, používají různé volební systémy a další komponenty.
Poslanecká sněmovna
Dolní komoru parlamentu tvoří 200 poslanců, kteří jsou poměrným volebním systémem voleni na dobu čtyř let z řad svéprávných občanů České republiky starších 21 let.
Vznikla k 1. lednu 1993, kdy nahradila dosavadní Českou národní radu. Sídlí ve Sněmovní ulici na Malé straně v Praze. Poslanecká sněmovna je usnášení schopná pouze za přítomnosti tzv. kvóra, tedy nejméně 67 poslanců.
Na rozdíl od Senátu může být Poslanecká sněmovna rozpuštěna prezidentem republiky v případech uváděných Ústavou, ne však v posledních třech měsících před skončením jejího volebního období.
Poslanecká sněmovna
Senát
Představuje tzv. horní komoru parlamentu, kterou tvoří 81 senátorů volených většinovým volebním systémem na šest let, přičemž každé dva roky se volí jedna třetina. Senátorem se může stát pouze svéprávný občan České republiky starší 40 let. První volby do obnoveného Senátu České republiky se uskutečnili v roce 1996 za poměrně malé volební účasti.
Sídlí v areálu Valdštejnského paláce, jeho součástí je rovněž Valdštejnská zahrada, jízdárna, Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác.
Senát je prakticky nerozpustitelný. Měl by fungovat jako klidnější a stabilnější protiváha Poslanecké sněmovny, jako prvek vytvářející předpoklady pro kvalitnější legislativní proces.
Jednací místnost Senátu
Neslučitelnost funkcí
Obě komory Parlamentu fungují jako autonomní orgány, mezi nimiž Ústava zakotvuje tzv. inkompatibilitu, což znamená, že není možné, aby jedna osoba měla členství jak v Poslanecké sněmovně tak v Senátu. Rovněž je neslučitelná s funkcí poslance a senátora funkce prezidenta republiky, soudce a mnoha dalších, o nichž to stanoví zákon.
