Článek
Pálení čarodějnic je původně pohanský svátek, jehož symbolem jsou velké ohně. Čarodějnice se ohně bojí, a proto jim pomyslné hranice měly zabránit ve spřádání piklí s ďáblem. Tento lidový zvyk každoročně připadá na noc z 30. dubna na 1. května, tedy na magickou filipojakubskou noc. V letošním roce 2024 připadá na úterý.
Na čarodějnice i majálesy letos asi v bundách
Historie pálení čarodějnic
Noc z 30. dubna je označována jako filipojakubská, Valpuržina, noc čarodějnic nebo Beltine. Měsíc se v tomto období zpravidla nachází v úplňku. Lidé dříve věřili, že právě v tento den jsou zlé moci v mnohem větší síle než jindy a konkrétně čarodějnice se slétávají na sabaty.
Historie Valpuržiny noci sahá až do dávných časů, kdy lidé i na našem území slavili keltské svátky. O svátku Beltine bylo třeba prozpívat i protančit noc a zároveň absolvovat očistné obřady, o filipojakubské noci zase lidé chránili vesnice ohni před čarodějnicemi. Více o těchto událostech, spolu s dalšími jarními tradicemi si přečtěte v tomto článku:
Tradice pálení čarodějnic - noc plná kouzel a rituálů
Česká čarodějnická tradice
V současné době je pálení čarodějnic spíše světskou zábavou, při které se sejdou známí či sousedé, opékají buřty a popíjejí alkohol. Malé děti se zase převlékají za čarodějnice, nosí typické vysoké špičaté klobouky a malují si bradavice a pavučiny na obličej.
Po celé republice se zapalují stovky ohňů a vysokých hranic. Často se také vyrábí postava čarodějnice, která se zapíchne na vrchol hranice a společně s ní se zapálí. Tato zábava nicméně dělá každoročně vrásky hasičům, kteří jsou vždy v pohotovosti v případě, že se někomu oheň vymkne z rukou.
