Článek
Nord Stream je soustava podmořských plynovodů, která přivádí zemní plyn z Ruska do Německa. Tuto síť tvoří dva plynovody Nord Stream 1 a 2. Nord Stream 1 byl spuštěn v roce 2011, zprovoznění Nord Streamu 2 bylo v roce 2022 odloženo v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou.
Původní projekt plynovodu Nordstream 1 pochází z roku 1997. V září 2005 podepsal ruský Gazprom smlouvu s německým chemickým koncernem BASF a firmou EON dohodu o vybudování plynovodu. V dubnu 2010 byla výstavba slavnostně zahájena, ceremoniálu se zúčastnil tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová.
První část Nord Streamu 1 byla zprovozněna v roce 2011, od roku 2012 pak fungoval naplno. Plynovod vede po mořském dně na výsostných územích Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.
Otevření Nord Streamu 2 bylo zablokováno kvůli válečnému konfliktu, přestože je dokončen.
Kontroverze
Proti výstavbě Nord Streamu měly námitky Ukrajina, Polsko a Pobaltí. Tyto země se obávaly, že by mohly zůstat odříznuty od zdrojů plynu, jelikož plynovod obchází jejich území.
Výbuchy a úniky plynu v září 2022
V září 2022 Švédsko oznámilo dva úniky plynu v potrubí Nord Streamu, který vede přes jeho území. K únikům došlo ve stejnou dobu také v Dánsku. Švédské a dánské měřicí stanice později uvedly, že v místech, kde z plynovodu Nord Stream začal unikat plyn, zaznamenaly masivní podmořské výbuchy. Kvůli únikům svolaly obě severské země krizové štáby.
Příčina úniků je předmětem vyšetřování, Dánsko, Kreml ani experti nevylučují sabotáž. Mnozí experti poukazují na Rusko. Jednou z teorií je, že poškození plynovodů provedlo Rusko jako výstrahu Evropské unii a USA, že může zničit jakoukoliv infrastrukturu kdekoliv na světě a tím omezit další podporu Ukrajiny ve válce Ruska proti Ukrajině.
Představitelé západních tajných služeb oznámili, že v místě výbuchů byly pár dní před nimi spatřeny lodě a ponorky ruského námořnictva, avšak jejich spojitost s výbuchy je nejasná, protože podle dánského vojenského představitele je ruská vojenská přítomnost na tomto místě velmi častá. K výbuchům došlo mimo teritoriální vody Dánska, takže útok nebyl na území členského státu NATO.
