Článek
Newt Gingrich byl jedním z republikánských kandidátů do prezidentských primárek v roce 2012. Byl vybrán jako hlavní konkurent favorizovaného Mitta Romneyho. Nakonec neuspěl ani jeden a do Oválné pracovny usedl Barack Obama.
Newt Gingrich sám sebe označuje za "architekta" Smlouvy s Amerikou, která republikány dovedla v polovině 90. let k historickému úspěchu ve Sněmovně reprezentantů a jeho postavila do čela dolní komory amerického Kongresu. Po volebním neúspěchu republikánů v roce 1998 se ale dlouholetý vrcholný politik rozhodl neusilovat o obhajobu postu šéfa sněmovny. Z veřejného života se však nestáhl. Naopak. Do světa začal chrlit knihy, dokumentární filmy a z televizních obrazovek kritizoval soupeře z politického protipólu.
Kandidáti Republikánské strany Mitt Romney a Newt Gingrich během debaty v Des Moines v prosinci 2011.
Kandidatura na prezidenta
O více než deset let později se rozhodl ucházet o post prezidenta. Tehdy se ukázalo, že voličům zcela nevyhovují ostatní republikánští kandidáti a hlavní favorit Mitt Romney je pro mnohé voliče příliš umírněný a nerozhodný v klíčových otázkách. Gingrich naopak sázel na své silnější konzervativní založení. Pokud by se mu podařilo v roce 2012 porazit demokratického kandidáta Baracka Obamu, šlo by podle některých komentátorů o jeden z největších politických comebacků v historii Spojených států.
Gingrich, protřelý politik, z republikánských kandidátů strávil ve Washingtonu nejvíce času. Zárukou bylo, že bude prosazovat konzervativních zájmy voličů. Na druhou stranu analytici soudili, že může dvakrát rozvedený a třikrát ženatý Gingrich odlákat některé nábožensky založené konzervativce.
Republikány dovedl k historickému úspěchu
Své příjmení přijal rodák z pensylvánského Harrisburgu po svém nevlastním otci Bobu Gingrichovi. Rodiče malého Newtona Leroye, jak jej po jeho narození 17. června 1943 pojmenovali, se krátce po svatbě rozvedli. K novému příjmení začal Gingrich oficiálně používat zkrácenou formu křestního jména Newt.
Absolvent historie na Emoryho a Tulaneově univerzitách strávil převážnou část 70. let jako profesor historie a environmentálních studií na West Georgia College v Carroltonu. Kariéru pedagoga ukončil v roce 1978, kdy byl na třetí pokus zvolen poslancem Sněmovny reprezentantů za stát Georgia.
V té době tvořili republikáni ve Sněmovně menšinu a Gingrich se stal členem nepříliš vlivného poslaneckého výboru. Postupem času ale stoupal po stranických příčkách a jeho reputace rostla.
Coby jeden z autorů Smlouvy s Amerikou, volebního programu republikánů z roku 1994, která v první řadě přinesla radikální změny systému sociálního zabezpečení a vyrovnaný rozpočet, se mu připisuje zásadní podíl na revolučním úspěchu republikánů.
Po čtyřiceti letech v opozici získali v dolní komoře většinu a Gingrich byl v roce 1995 jmenován předsedou sněmovny. Stal se tak prvním republikánem v této funkci od roku 1954 a úplné prvenství si připsal, když o tři roky později jako jediný republikán za posledních 70 let funkci obhájil.
