Muhammad Mursí

Muhammad Mursí byl pátým prezidentem Egypta od svržení monarchie v roce 1952. Do funkce nastoupil 30. června 2012, když vyhrál v květnu 2012 svobodné volby hlavy státu po pádu Husního Mubaraka v roce 2011. Od počátku ale čelil kritice sekulárních kruhů, protože vzešel z Muslimského bratrstva a snažil se posílit vliv islámu. Svržen byl v červenci 2013 armádou. Zemřel 19. června 2019 na infarkt při soudním přelíčení.

Mursí se narodil 20. srpna 1951. Vystudoval Káhirskou univerzitu a v roce 1975 získal titul inženýra. Ve studiích pak pokračoval v USA na Univerzitě v Jižní Karolíně, kde získal titul Ph.D. V roce 1985 se vrátil do Egypta a pracoval jako vysokoškolský profesor.

V roce 1977 se stal členem Muslimského bratrstva a postupem času se stále více věnoval politice. V letech 2000 až 2005 byl poslancem dolní komory Egyptského parlamentu. Byl do ní zvolen jako nezávislý kandidát, protože Muslimské bratrstvo nesmělo za vlády Husního Mubaraka ve volbách kandidovat. V roce 2006 byl zatčen a strávil sedm měsíců za mřížemi. Opět byl nakrátko zadržen spolu s dalšími členy Muslimského bratrstva na začátku roku 2011 během protestů, které vedly k pádu Mubaraka, jenž rezignoval 11. února 2011.

V roce 2011 Mursí opustil Muslimské bratrstvo a stal se předsedou nově vzniklé Strany svobody a spravedlnosti, kterou bratrstvo založilo jako svoje politické křídlo. V roce 2012 byl vybrán jako kandidát strany do prezidentských voleb. V prvním kole, které se konalo 23. a 24. května 2012, získal Mursí 24,78% všech hlasů. V druhém kole, které se uskutečnilo 16. a 17. června porazil bývalého premiéra z doby vlády Mubaraka Ahmada Šafíka podporovaného křesťany a sekularisty, když získal 51,7% hlasů.

Druhé kolo se konalo ve vypjaté atmosféře, protože egyptský Ústavní soud označil zvolený parlament, kde měli převahu islamisté, za neústavní a armáda ho o volebním víkendu rozpustila.

Mursí dekretem parlament, kde byla nejsilnější Strana svobody a demokracie, obnovil. Poté omezil moc armády a v srpnu donutil odstoupit dlouholetého ministra obrany a velitele armády v jedné osobě Muhammada Tantávího, jenž stál v čele Nejvyšší rady ozbrojených sil. Rada Egyptu vládla po pádu Husního Mubaraka a postupně bez velké ochoty předávala moc orgánům vzešlým z voleb. Mursí jmenoval do čela ozbrojených sila Adbala Fattaha Sisiho, který velel rozvědce. Napětí v zemi vzrostlo opět v listopadu 2012, když Mursí vydal dekret, kterým upevnil svou moc.

Garantoval, že žádné jeho rozhodnutí nemůže být zrušeno soudní moci. Dekret též bránil soudní moci rozpustit parlament a upřel ústavnímu soudu rozhodnout o legitimitě ústavního výboru sepisujícího novou ústavu, v němž měli převahu islamisté a sekularisté jej na protest opustila. Na začátku prosince dekret Mursí po protestech zrušil, když armáda pohrozila zásahem. Mezitím však byla sepsána nová ústava posilující moc islámu, která byla schválena v prosincovém referendu. Opozice hlasování bojkotovala.

Protesty proti Mursímu opět zesílily v lednu a v únoru 2013 při příležitosti výročí pádu Mubaraka. Další propukly v červnu při příležitosti prvního výročí jeho nástupu do funkce, když 30. června proti němu protestovaly milióny Egypťanů. Masové protesty podpořila armáda a dala Mursímu ultimátum, aby se buď domluvil s opozicí, nebo odstoupil, což odmítl. Armáda ho 3. července svrhla.

Dne 26. července 2013 na něj egyptská prokuratura uvalila vazbu a obvinila jej ze spiknutí s Hamásem. V listopadu téhož roku začal soud a 16. května 2015 byl odsouzen k trestu smrti.  Následující rok mu byl trest změněn na doživotí. Trest mu byl ještě později změněn na 25 let vězení.

Mursí ale zemřel při soudním přelíčení 17. června 2019. V kleci pro odsouzené při soudu nejdřív zkolaboval a následně zemřel na následky infarktu. Mursí trpěl diabetem a měl vysoký krevní tlak. Zhoršení jeho zdravotního stavu se přisuzuje neustálé izolaci, na kterou si stěžoval i jeho syn. Muslimské bratrstvo označilo jeho smrt za vraždu.