Muhammad Baradej

V listopadu 2008 navštívil Českou republiku, aby jako generální tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že Temelín nepředstavuje žádné nebezpečí. Je držitelem Nobelovy ceny za mír. V roce 2013 vykonával měsíc funkci egyptského viceprezidenta jako zástupce.

Jeden z hlavních propagátorů reforem v Egyptě se narodil jako nejstarší z pěti dětí 17. června 1942. Jeho otec byl právník a i on vystudoval práva na univerzitě v Káhiře. Svou kariéru začal jako diplomat na egyptském ministerstvu zahraničních věcí a od roku 1964 pracoval pro OSN v Ženevě a New Yorku. Tam také získal doktorát z mezinárodního práva.

V roce 1984 se stal členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejíž se stal po třinácti letech šéfem. V roce 2005 byla jemu i celé organizaci udělena Nobelova cena za mír. Stal se tak čtvrtým Egypťanem, jenž získal toto ocenění. V čele MAAE sloužil celkem 12 let.

Ve funkci byl znám spřízněným postojem s americkou vládou, která tvrdě vystupovala proti íránskému jadernému programu. Naopak se ale Západu vzepřel v roce 2003, když protestoval proti lživým argumentům, že Saddám Husajn disponuje jadernými zbraněmi, jež nakonec vedly k invazi do Iráku. Tím si na Středním východě vybudoval politickou důvěru.

Ženatý otec dvou dětí se po odchodu z funkce v MAAE zapojil do politického dění v Egyptě. Poté, co se v zemi v lednu 2011 rozhořely protivládní protesty, stal se hlavou opozice a svou důvěru mu vyslovilo například i silné islamistické hnutí Muslimské bratrstvo. Dokonce se zapojil do pouličních protestů.

Baradej se stal nejvážnějším kandidátem na prezidenta. Podle analytiků hrál v jeho prospěch fakt, že by se jednalo o prvního prezidenta od konce monarchie, který by neměl vojenský původ. Naopak mnozí mu vyčítali jeho dlouhou nepřítomnost v Egyptě a neznalost tamních poměrů.