Mononukleóza

Mononukleóza je infekční onemocnění, u nějž není ani tak zdaleka nebezpečný průběh, ale možné komplikace. Infekční mononukleóze se někdy říká nemoc z líbání, protože nemocný se velmi často může nakazit právě při polibku. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 4 - 6 týdnů.

Infekční mononukleózu způsobuje tzv. Virus Epstein-Barrové nebo-li EBV, který se vyskytuje v lidských slinách a patří mezi nejčastější lidské viry. EBV má v těle nejméně 90 procent dospělých. Přesněji řečeno, u tak vysokého procenta lidí lze najít protilátky. Samotné onemocnění se pak plně rozvine asi jen u 30–40 procent dospívajících.

Nejčastěji se mononukleózou nakazí děti a mladiství, u starších lidí se vyskytuje poměrně ojediněle, narozdíl od mladších lidí ale u starších jedinců hrozí mnohem vyšší riziko případných komplikací. Z hlediska nejrizikovější skupiny jedinců, kteří mohou chorobu přenášet, jsou lidé často střídající partnery.

Jak už bylo zmíněno, mezi nejčastější možnosti nákazy patří na prvním místě líbání. Virus mononukleózy se však mimo jiné přenáší i infikovanými předměty, jako je zubní kartáček nebo špatně umyté nádobí, s kterým přišel nakažený do styku. Nemoc lze ale stejně tak dobře dostat i na veřejně přístupných místech (bary, restaurace, diskotéky, společenské akce aj).

Existují čtyři hlavní příznaky nemoci, které ale mohou být velmi často zaměňovány s jinými, méně nebezpečnými chorobami jako například angína či těžší průběh chřipky.

Prvním příznakem bývá nejčastěji únava. Nejedná se však o únavu podobnou té po sportování nebo po namáhavé práci, tento typ únavy už je odborníky spíše přirovnáván k tzv. únavovému syndromu.

Dalším příznakem bývá horečka, která je ale narozdíl od jiných onemocnění velmi vysoká (rychlý vzestup až ke 40°C), a může být i dlouhotrvající.

Neméně vážným příznakem je i bolest v krku, která ale může být stejně tak i projevem počínající angíny (knedlík v krku, špatné polykání).

Nepřehlédnutelným projevem je zvětšení lymfatických uzlin, což bývá opět typické i pro jiné nemoci, opět hlavně pro angínu.

Při kombinaci všech těchto příznaků, především pokud přetrvávají delší dobu, je nutné vyhledat lékaře.

Infekce virem Epstein-Barrové se dá potvrdit při odběru krve. Při nakažení mononukleózou je v krvi zjištěno větší množství netypických bílých krvinek, případně mohou být zjištěny i vyšší jaterní testy.

Při zvýšených jaterních testech mohou nastat druhotné jaterní potíže nebo se může objevit žluté zabarvení kůže. Při přecházení únavy se naopak u nemocného může zase naplno vyvinout tzv. únavový syndrom, který ho může na dlouhou dobu zcela vyřadit z normálního života.

Mezi velmi závažné komplikace, především při zduření lymfatických uzlin, patří problémy s dýcháním. V takovém případě je nutné pacienta co nejdříve hospitalizovat.

Závažnou, byť mnohem méně častou komplikací, bývají neurologické potíže, které při svém projevu velmi blízce připomínají zánět mozkových blan.

Základní stanovená léčba pro mononukleózu neexistuje.

Podle závažnosti příznaků lékař předepíše potřebné léky, např. pokud je největším problémem vysoká horečka, je nutné předepsat tzv. antipyretika, případně antibiotika.

Dle závažnosti příznaků je doporučována individuální léčba. Někteří lékaři doporučují co největší klid na lůžku, jiní zase při méně závažných projevech doporučují vrátit se co nejdříve do běžného života.

Co ale všichni lékaři doporučují, obzvláště jsou li zjištěny zvýšené jaterní testy, je správná životospráva, případně i dieta.

Nejlepší je preventivně se bránit očkováním, které je v dnešní době nepovinné, a doporučuje se především u dětí.

Související odkazy: Mononukleoza.net