Mladá Boleslav

Mladá Boleslav je statutární město ve Středočeském kraji. Leží zhruba padesát kilometrů severovýchodně od Prahy, s níž je spojena silnicí pro motorová vozidla R10. Je automobilovým srdcem nejen Středočeského kraje, ale také České republiky.

V Mladé Boleslavi žije kolem čtyřicet tisíc obyvatel. Je stavebně srostlé se sousedním malým městem Kosmonosy. Průměrná nadmořská výška Mladé Boleslavi je pak 235 metrů nad mořem. V jejím čele stojí primátor.

Historie města sahá asi do druhé poloviny 10. století, kdy za vlády Boleslava II. zvaného Nový či Mladý vzniklo přemyslovské hradiště, přetrvalo až do roku 1262. Roku 1318 město koupili Michalovicové, kteří měli své hlavní sídlo na nedalekém hradě Michalovická putna. Po roce 1334 město přestěhovali z Podolce, údolí na soutoku Jizery s Klenicí, na vyvýšený ostroh v sousedství hradu.

Ve více jak tisíciletých dějinách města se střídala období vzestupu i úpadku. Od konce 15. století do počátku 17. století bylo významným centrem Jednoty bratrské. Sídlili tam její kněží, a to včetně Jana Augusty, který tu byl i pohřben, nebo Mikuláše Klaudiána, autora první tištěné mapy Čech z roku 1518. Boleslavi se kvůli koncentraci bratrských "mozků" ve své době přezdívalo "Bratrský Řím".

Roku 1600 je Mladá Boleslav listinou císaře Rudolfa II. uvedena mezi královská města.

Velký význam pro další rozvoj města měly v 19. století stavby železnice, silnice a vznik továrny Laurin & Klement, která od roku 1895 vyráběla nejdříve jízdní kola a motocykly a v roce 1905 vyrobila i svůj první automobil.

V roce 1925 se stala součástí Škodových závodů a dnes je významnou částí koncernu Volkswagen. Automobilka zaměstnává velkou část Mladoboleslavanů.

Strategickou důležitost Boleslavi potvrdil i nálet z 9. května 1945, kdy se stala posledním městem bombardovaným za 2. světové války. Její ulice tehdy stále kontroloval německý wehrmacht. Nálet podle pamětníků provedlo kolem desáté ranní několik sovětských letounů. Zahynulo při něm asi 150 Čechů a více než tři sta německých vojáků.

Mladá Boleslav se skládá ze 13 místních částí: Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky, Michalovice, Mladá Boleslav I, Madá Boleslav II, Mladá Boleslav III, Mladá Boleslav IV, Podchlumí a Podlázky. Její moderní urbanistickou koncepci vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.

Do roku 1990 byly součástí Mladé Boleslavi také dnešní město Kosmonosy, obce Bradlec, Josefův Důl a Dalovice.

Původně dřevěné hradiště z 10. století bylo ve druhé čtvrtině 14. století za pánů z Michalovic přebudováno na kamenný gotický hrad a v 15. století na hrad pozdně gotický, v polovině 16. století za Krajířů z Krajku přestavěn na renesanční zámek.

Po třicetileté válce byl objekt zpustlý, až po sto letech, v letech 1752-83 za Josefa II., byl upraven na vojenská kasárna, která fungovala až do roku 1938. Od roku 1972 v hradě sídlí Okresní muzeum, od roku 1997 také Státní okresní archiv.

Honosná renesanční budova staré radnice byla postavená v letech 1554 – 1559. Navrhl ji italský architekt Matteo Borgorelli. Průčelí je opatřeno sgrafitovou výzdobou se scénami ze Starého i Nového zákona a s postavami evangelistů a světců, mezi nimiž nechybí ani český patron sv. Václav.

V 2. polovině 19. století a v letech 1939 - 1941 se budova dočkala dostavby dalších křídel a rekonstrukce. Součástí staré radnice jsou dvě věže - vyšší čtyřboká věž (výška pro ochoz je 31,8 metru) byla v roce 2001 zpřístupněna. Její nynější podoba pochází z roku 1779.

Novorománský objekt radnice byl postaven v letech 1865 - 1867 podle projektu Jiřího Fichtnera.

Od počátku byl využíván nejen jako sídlo městských úřadů a zastupitelstva, ale také pro účely školství a po několik desetiletí také pro divadelní představení, v němž vystupovali přední čeští umělci své doby, například Otýlie Sklenářová-Malá a Jindřich Mošna. Nyní je budova sídlem magistrátu.

Trojlodní stavbu s prvky románského, gotického i renesančního slohu vybudoval pro jednotu bratrskou v letech 1544 - 1554 Ital  Borgorelli . Byla shromaždištěm reformační církve a její otevření se stalo také manifestací protihabsburského odboje.

Po rekonstrukci v sedmdesátých letech minulého století se objekt používá jako výstavní a koncertní síň. Stavba se svým provedením řadí k nejstarším renesančním pseudobasilikám mimo Itálii.

Secesní budova divadla vznikala v letech 1906 - 1909. Interiér odpovídá původnímu projektu vídeňských architektů Fellnera a Helmera, zatímco vnější secesní podoba je dílem Rudolfa Kříženeckého a Emila Králíka. Pylony v průčelí jsou dílem sochaře Jana Štursy.

Autorem malované opony je Theodor Hilšer. Od roku 1945 působí v divadle stálá činoherní scéna. Prvního července 1994 zahájilo provoz samostatné Městské divadlo Mladá Boleslav.

Muzeum se slavnostně otevřelo v září 1995 u příležitosti 100. výročí založení firmy Laurinem a Klementem. K tomuto účelu byly zrekonstruovány historické objekty "starého závodu", ležící na okraji dnešní moderní továrny.

Židovský hřbitov vznikl v podhradí boleslavského hradu, na stráni nad říčkou Klenicí, patrně v 16. století. Nejvýznamnější tam pohřbenou osobností je Jakub Baševi. Proslul jako finančník habsburských císařů a generála Albrechta z Valdštejna. Byl vůbec prvním Židem v celé tehdejší habsburské monarchii, jenž získal šlechtický titul. Zemřel v květnu 1634.

Město přeje automobilovým nadšencům po všech stránkách. V první polovině července, vždy od pátku do neděle, se v Mladé Boleslavi koná Rally Bohemia. Start a cíl závodu je u Škoda Auto muzea.

První ročník této automobilové soutěže se jel pod původním názvem Rallye Škoda v roce 1974. Svoji zlatou éru pak zažívala v osmdesátých letech 20. století. Od roku 1986 se uskutečňuje pod současným názvem Rally Bohemia.

Celková délka dvouetapového závodu čítá zhruba šest set až osm set kilometrů. Mezi divácky nejatraktivnější patří rychlostní zkouška pořádaná na autodromu v České Lípě.