Miroslava Němcová

Dlouhodobě nejvýznamnější ženská tvář ODS byla ve straně dlouhou dobu odstrkována. Její chvíle ale přišla. Říká o sobě, že neumí lobbovat a není příznivkyní zákulisních dohod. Poslankyní byla od roku 1998 až do roku 2020, byla předsedkyní ODS i Sněmovny. Od roku 2020 je Senátorkou.

Němcová se narodila 17. listopadu 1952 v Novém Městě na Moravě. Vystudovala Střední zemědělskou a technickou školu v Havlíčkové Brodě. Zdůvodňuje to tím, že chtěla jít studovat výtvarný obor - keramiku, na který se ale nedostala a pak už jí bylo jedno, na jakou školu bude chodit. Zemědělství se nikdy nevěnovala. Studovala i jazyky, ovládá italštinu, němčinu a angličtinu.

Od roku 1974 do roku 1992 pracovala na Českém statistickém úřadě (ČSÚ). Poté si ve Žďáru nad Sázavou zřídila knihkupectví. V tomtéž roce vstoupila do ODS a začala se věnovat komunální politice.

V roce 1998 kandidovala do Poslanecké sněmovny. V tom roce se rozpadla ODS a některé její organizace, včetně té na Vysočině, přišli o mnoho členů. Němcová zůstala loajální Václavu Klausovi a jako regionální politička se dostala na kandidátku do Sněmovny. Vedla dokonce kandidátku jižní Moravy. Svým kladným vztahem ke Klausovi se nikdy netajila. On byl tím, kdo ji v roce 1998 provázel po chodbách Sněmovny, kam se z Vysočiny dostala, a seznamoval ji s budovou.

Po volbách byla zvolena místopředsedkyní poslaneckého klubu strany.

O čtyři roky později se stala místopředsedkyní Sněmovny. Volba to ale nebyla jednoduchá. Poslanci o ní hlasovali celkem šestkrát, v mnoha hlasováních nedostala ani podporu všech zástupců tehdejší koalice ODS, US-DEU a KDU-ČSL. ODS ale nikoho jiného nenavrhla a poslanci se nakonec rozhodli přestat Němcovou, která volbu prožívala velmi zkroušeně, blokovat.

V roce 2002 také na kongresu ODS, na němž končil Václav Klaus jako předseda ODS, byla kandidátkou na předsedkyni, její šance ale byly malé. Stala se místopředsedkyní strany. Později ovšem vzpomínala, že to bylo náročné období, Mirek Topolánek ji jako ženu nebral příliš vážně a prosadit se jako jediná ženská zástupkyně ve vedení bylo těžké.

Svou pozici místopředsedkyně strany obhájila ještě v roce 2004 po několika kolech volby, v roce 2006 se místopředsedy strany stali Ivan Langer, Petr Bendl, Petr Gandalovič a Petr Nečas. Němcová už křeslo neobhájila. Že se regiony dohodly, koho budou volit a podle toho delegáti hlasovali, nebylo žádným tajemstvím.

Němcová kritizovala vztah Topolánka s Markem Dalíkem, jeho hrubý slovník a vedení ODS označila na machistický klub. To jí k vedení strany dál zavíralo dveře.

O stejnou funkci se ucházela i na kongresu v roce 2008, kde se mělo rozhodovat mezi Pavlem Bémem a Mirkem Topolánkem. Nechala se slyšet, že by nejraději viděla v čele strany někoho úplně jiného a opět poznamenala, že kongresy se rozhodují v noci z prvního jednacího dne na druhý.

A opět neuspěla, Topolánek funkci obhájil včetně svého týmu. Jen Béma nahradil v pozici prvního místopředsedy David Vodrážka.

O dva roky později to vypadalo, že se změní jména, ale průběh bude podobný. Němcová dostala jednu nominaci na první místopředsedkyni, další měl David Vodrážka, který opět spoléhal na dohody krajů. V průběhu kongresu se ale postupně měnila atmosféra, delegáti se na zákulisní dohody vykašlali a hlas do urny hodili Němcové. Její zvolení bylo pro mnohé šokem, většina ho ale přivítala nadšeným pískotem.

O necelý týden později byla během první schůze Poslanecké sněmovny v roce 2010 zvolena její předsedkyní. Jediným jejím protikandidátem byl Lubomír Zaorálek, Němcovou, kterou vehementně prosazoval předseda ODS Petr Nečas, zvolila 118 hlasy vznikající koalice ODS, TOP 09 a VV. Místopředsedkyní ODS i předsedkyní Sněmovny byla do roku 2013.

V roce 2012 se o Němcové spekulovalo jako o možné kandidátce na prezidentku za ODS. V průzkumech mezi veřejností měla větší podporu než Přemysl Sobotka, kterého prosazovala strana a nakonec ho také nominovala. Ve volbě úplně propadl.

Němcová naopak začala mít větší roli ve straně. Poté, co v polovině roku odešel Petr Nečas z čela ODS a jeho vláda podala demisi, byla kandidátkou koaličních ODS, TOP 09 a LIDEM na premiérku a postavila se do čela koaličního uskupení. To ale trvalo jen krátce, prezident Miloš Zeman ji ale nejmenoval a jednota koalice se rozpadla.

V roce 2014 kandidovala na předsedkyni strany, porazil ji ale Petr Fiala. Ve volbách 2017 Němcová znovu obhájila mandát poslankyně. Ve volbách do Senátu 2020 ale kandidovala v Praze, byla zvolena senátorkou a tím jí automaticky mandát poslankyně zanikl.

8. března 2018 opustila jako první Vladislavský sál v průběhu inauguračního projevu podruhé zvoleného prezidenta Miloše Zemana kvůli jeho kritice médií, politiky a podnikatelů.

Miroslava Němcová je vdaná za Vladimíra Němce. Znali se od patnácti let z tanečních. Zůstali bydlet ve Žďáru nad Sázavou. Ona jako politička žije přes týden v Praze, manžel zůstává na Vysočině. Mají spolu dospělého syna Pavla. Narodil se, když bylo Němcové 19 let.

Právě on byl aktérem problému, který se kolem Němcové vyskytl. V roce 2005 vyšlo najevo, že syn používá její služební auto Škoda Octavia. Němcová se hájila tím, že syn ji pouze vozí na různé akce, protože ona sama nemá řidičské oprávnění. Politici se nedokázali shodnout, zda-li jde o zneužití služebního vozidla. Část tvrdila, že ano, část poukazovala na to, že Němcová není jediná, kdo to dělá a v její prospěch hovoří to, že Sněmovnu informovala o tom, že nemá řidičský průkaz.

Nebylo jasné, zda syn Pavel, který pracuje jako lékař, používal vůz pro svou potřebu, nebo dělal příležitostně matce řidiče.

Němcová ve Ždáru nad Sázavou provozovala několik let knihkupectví, svou láskou ke knihám se netají. Obchod ale neudržela. Sama to komentovala tak, že na malém městě neměli šanci uživit se tři knihkupci a ona dala přednost politice.

V roce 1988 překonala nádorové onemocnění.