Milan Kundera

Milan Kundera patří mezi nejvýznamnější autory českého původu. Zemřel ve Francii ve věku 94 let.

Jeho knihy fascinují odborníky od ČR přes Francii, USA až po Japonsko a přestože nepatří do oblasti lehce konzumovatelného literárního popu, mají i komerční úspěch. Samotného Kunderu málokdo zná, spisovatel totiž odmítal vystupovat na veřejnosti a pro literární ceny si nechodil.

Narodil se v roce 1929 v Brně. Studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou nedokončil, a filmovou fakultu na FAMU. Od sedmdesátých let žil ve Francii a svá díla přestal psát česky.

Začínal v 50. letech básněmi a napsal také divadelní hru Majitelé klíčů, ale jádrem jeho tvorby jsou hlavně povídky a romány. Ke špičce prózy 20. století se řadí zejména povídky z 60. let, především pak Směšné lásky a slavný román Žert.

V tomto, pravděpodobně svém nejproslulejším díle Kundera rozpracoval tezi, že naše činy nabývají opačného smyslu, než jaký jim připisujeme. Když student Ludvík z knihy odešle kolegyni pohled s poznámkou zesměšňující marxismus, netuší, jakou bizarní smršť pohrom na sebe přivolá. Celé dějiny pak autorovi připadají jako jeden velký krutý žert. Kundera sám napsal také scénář k filmu Žert. Ve snímku si zahráli Josef Somr, Luďek Munzar a Jana Dítětová.

Z pozdějších autorových prací vyniká Život je jinde, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost či Pomalost. Ve Francii Kundera vydal také sbírku esejí Zrazené testamenty, Umění románu a další tituly.

Kundera byl znám tím, že nestál o pozornost veřejnosti a do Česka jezdil jen soukromě. Chtěl, aby pozornost vzbuzovaly jeho knihy, nikoliv život.

V roce 2008 se v týdeníku Respekt objevila informace, že Kundera v roce 1950 udal komunistické policii agenta Miloše Dvořáčka. Celá kauza ale vznikla jen na základě nejednoznačného policejního zápisu. Podle některých historiků udával někdo jiný a další připomínají, že vše bylo jen nedorozumění. Podle Jiřího Pernese z Ústavu pro soudobé dějiny Kundera s policií mluvil, nevěděl ale, že udává agenta. Ve skutečnosti se mohl jen zmínit o podezřelé osobě, která přespala na vysokoškolských kolejích. Kundera byl v té době předákem kolejí a informovat o cizích lidech byla jeho povinnost.