Článek
Pakt o migraci a azylu je reforma Evropské unie o společném evropském azylovém systému, jenž stanovuje minimální normy pro zacházení se všemi žadateli o azyl a žádostmi napříč EU. V dubnu 2024 jej schválili europoslanci.
Ve zkratce to znamená, že pakt by měl ulevit nejvytíženějším členským státům jako je Itálie nebo Řecko a na principu solidarity migranty a žadatele o azyl přerozdělit do dalších zemí. Ročně má být přerozděleno až 30 tisíc lidí. Země, které nebudou ochotny migranty přijímat, se z této povinnosti mohou vykoupit zaplacením 20 tisíc eur (507 300 korun) za každého migranta. Hlavní myšlenkou paktu je tak solidárnost - ať už finanční, či ve formě přijetí migrantů.
Součástí paktu je i mechanismus, na základě kterého je možné požádat o vyjmutí z povinné solidarity, a bude záležet vždy na konkrétním posouzení žádosti, zda výjimka bude uznána, na návrh Komise bude rozhodovat Rada ministrů, tedy zástupci členských států.
Ministr Dvořák se v migračním paktu plete. Rozebrali jsme pět jeho výroků
Ministr vnitra Vít Rakušan mechanismus označil jako "výjimku pro Česko" a tímto uklidňoval, když prohlásil, že díky výjimce ČR nebude platit do společného fondu solidarity nebo přijímat přerozdělené uprchlíky, protož již přijalo na 300 tisíc Ukrajinců.
Žádná taková výjimka specificky pro Česko ale v paktu uvedena není. Podle českých europoslanců bude vždy záležet na konkrétním posouzení situace. „Česká výjimka neexistuje. Je tam mechanismus asi dvaceti faktorů, které musí země splnit, aby měla z migračního paktu výjimku,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Kalousek ji nenašel, Rakušan českou výjimku v migračním paktu pořád vidí. Posuďte sami
Že u nás dočasně legálně pobývají občané Ukrajiny, to je pouze jedním z těchto parametrů. Migrační pakt navíc bude platit až za zhruba dva roky, kdy může být situace docela jiná. K celé věci se nakonec vyjádřila evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Prohlásila, že Česká republika bude moci být osvobozena od jakýchkoli solidárních příspěvků v rámci paktu.
Je ovšem možné, že Rakušan výjimku vyjednal za zavřenými dveřmi, nebo, že by v případě žádosti o výjimku bylo Česku vyhověno, což naznačuje i prohlášení eurokomisařky Johanssonové. Pokud to ale není napsané černé na bílém, není to směrodatné a může se pro Českou republiku cokoli změnit.
Podle exministra financí Miroslava Kalouska, který se dodatečně musel omlouvat za svá předchozí vyjádření na síti X to znamená, že Česká republika sice žádnou výjimku automaticky nemá, pokud o ni ale požádá, může jí být vyhověno. Schválit to pak musí Rada EU, a protože jde o schvalování na ministerské úrovni, rozhoduje se na základě kvalifikované většiny.
Kalousek se omluvil Rakušanovi a Fialovi za to, že je obvinil ze lži o migračním paktu
Migrační pakt odmítlo patnáct českých europoslanců z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a ANO. Pro hlasoval Luděk Niedermayer (TOP 09) a poslankyně Radka Maxová (v roce 2019 zvolená za ANO, dnes zastupuje SOCDEM). Europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová, které se s ANO rozešly loni, se zdržely. Stanislav Polčák (STAN) a dvojka Spolu Veronika Vrecionová nehlasovali. Vrecionová své hlasování dodatečně opravila na „proti“.
Migrační pakt ještě musí schválit Rada, ve které budou hlasovat členské státy, a jeho schválení se uskuteční kvalifikovanou většinou.
