Článek
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je jedinou obyvatelnou, stálou stanicí lidstva ve vesmíru. Vznikla 20. listopadu 1998 vysláním ruského komunikačního modulu Zarja, který se o 16 dní později spojil s americkým propojovacím modulem Unity.
Od té doby se ISS, umístěna ve výšce zhruba 400 km nad povrchem Země, neustále rozšiřuje o nové moduly se specifickými účely. Stanice byla trvale obývána od roku 2000 dvěma až třemi kosmonauty. Po rozšíření od roku 2009 pojme šest osob.
ISS slouží k vědeckým účelům, které zahrnují širokou škálu výzkumů od vlivu mikrogravitace na lidský organismus, experimenty z oblasti biologie a fyziky i vývoj nových materiálů a technologií.
V provozu nejméně do roku 2024
Dokončení stanice bylo původně naplánováno na rok 2010, ale tento termín byl posunut. Již při její stavbě se především Rusko potýkalo s finančními problémy. Spojené státy vyslaly svůj poslední modul k stanici v roce 2011, krátce před tím, než země vyřadila ze služby až 211 svých raketoplánů.
V současnosti NASA k dopravování zásob a posádky komerčních raket a kosmických lodí využívá společnosti SpaceX Elona Muska. Kromě Rusů, kteří nadále využívají raket a lodí Sojuz, k ISS vysílají svá vlastní kosmická plavidla také Japonci a Evropané.
Životnost ISS není pevně stanovena, ale předpokládá se, že stanice zůstane v provozu nejméně do konce roku 2024. Mluví se však i o prodloužení životnosti až do roku 2030.
ISS se během 20 let potýkala se vznikajícími technickými závadami. Mimo jiné se notebooky na stanici v roce 2008 nakazily počítačovým virem. A v roce 2009 ji také několikrát ohrozily úlomky vesmírného odpadu, tedy prolétávající úlomky ze zničených družic a stupňů raket, které postupně přibývaly během dobývání vesmíru.
Stanici vlastní pět kosmických agentur - americká NASA, Ruská kosmická agentura (RKA), Evropská kosmická agentura (ESA – ovšem pouze některé země jsou v projektu zapojeny přímo), Kanadská kosmická agentura (CSA) a Japonská kosmická agentura (JAXA). Do projektu je ještě přímo zapojena Brazilská kosmická agentura prostřednictvím smlouvy s NASA. Celkové náklady na vybudování stanice se odhadují na 100 až 130 miliard dolarů (kolem dvou bilionů korun).
Parametry ISS |
---|
Hmotnost: okolo 420 tun |
Rozpětí: 109 m (podél osy hlavního nosníku) |
Délka: 73 m (podél osy modulů) |
Výška: 27,5 m |
Obytný objem: 425 m³ |
Sovětská vesmírná stanice Mir
ISS je sice zatím největší, ale ne první dlouhodobě obydlená stanice na oběžné dráze. O celých dvanáct let dříve vyslal Sovětský svaz na orbit stanici Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“). V letech 1986 až 1996 se zařízení konstrukčně založené na lodi Saljut postupně rozrůstalo o moduly Kvant-1, Kvant-2, Kristal, Spektr, Priroda a DM. Zásobování stanice, která po dokončení vážila 250 tun, zajišťovaly lodě Sojuz a Progress.
Do června 2000 se zde vystřídalo více než sto kosmonautů ve 28 dvoj- až tříčlenných posádkách, kteří zde provedli téměř 23 000 experimentů. Opuštěný Mir byl nakonec 23. března 2001 naveden do atmosféry, kde shořel.