Mezinárodní měnový fond (MMF)

Mezinárodní měnový fond vznikl ve čtyřicátých letech 20. století jako obrana před další možnou hospodářskou krizí. MMF má za úkol dohlížet na stabilitu finančních systémů a pomáhat zadluženým státům. V současnosti jsou jeho členy zastupitelé 190 států.

Světová hospodářská krize třicátých let po sobě zanechala obrovské následky pro celý svět. Mocnosti pak začaly hledat řešení, která by zabránila podobným situacím. Jako východisko se ukázalo vytvoření organizace, jež by dohlížela na měnový systém a zároveň odolala velkým ekonomickým depresím.

Založení Mezinárodního měnového fondu (z anglického originálu International Monetary Fund, IMF) se váže k červenci 1944. Tehdy na konferenci v USA došlo k uzavření mezinárodní dohody o ekonomické spolupráci. Za vznik samotné organizace se ale považuje až prosinec 1945. Tehdy se pod ustavující dohodu podepsal první ze zástupců devětadvaceti zakládajících států, mezi kterými bylo i tehdejší Československo. Finanční operace byly zahájeny 1. března 1947.

Jako své hlavní cíle si nově vzniklý subjekt vytyčil především dohlížení nad pohyby měnových kurzů, ustálení globální ekonomiky a její celkové "vyléčení". V současnosti orgán dohlíží na fungování mezinárodního finančního systému, usnadňuje měnovou spolupráci a podporuje stabilitu směnných kurzů. Jednou z hlavních úloh MMF je také poskytování úvěrů členským státům, které se potýkají s krizí. Prostředky na podobné operace čerpá z příspěvků členských států, které se odvíjejí od přidělených kvót. Na úvěr má právo každý členský stát, podmínky jsou však velmi přísné.

Hlavou celé instituce je generální ředitel. Ten je volen výkonným sborem na dobu pěti let. Spolupracuje se sborem guvernérů, výkonným sborem, výborem pro rozvoj a vnitřním výborem.

MMF sídlí ve Washingtonu. V jeho čele je v současnosti Bulharka Kristalina Georgievová, pětiletý mandát jí vyprší v říjnu 2024. Podle zvyklostí v čele MMF stojí vždy Evropan a v čele Světové banky naopak Američan.