Článek
V roce 1979 se jako první žena v britských dějinách stala premiérkou. Ve funkci přečkala řadu protestů a stávek proti své politice, vedla úspěšnou válku a přežila pokus o atentát. V úřadu zůstala nepřetržitě přes 11,5 roku, nejdéle ze všech hlav britské vlády ve 20. století. Zemřela v dubnu 2013.
Termínem, který nejlépe vystihuje hospodářskou koncepci thatcherismu, je monetarismus, liberální směr, který v zásadě odmítá státní zásahy do ekonomiky. V souvislosti s jeho zakladatelkou se však o thatcherismu hovoří také jako o výrazném mezníku v politické emancipaci žen.
Ačkoli „Železná lady”, která po tři období předsedala britské vládě, patřila pro své neúprosné reformy k nejméně oblíbeným politikům, zasadila se o obnovení ekonomické síly Británie, jež se po znárodňovacích tazích labouristů ocitla na dně.
Citáty Margaret Thatcher
- ‚‚Chcete-li, aby bylo něco v politice řečeno, uložte to muži. Chcete-li, aby bylo něco uděláno, uložte to ženě.’’
- ‚‚Feministky jsou ženy, které by chtěly něco dostat, aniž by pro to musely cokoliv udělat.’’
- ‚‚Být mocným je jako být dámou. Pokud musíte lidem říct, že jím jste, pak jím nejste.’’
- ‚‚Problém se socialismem je, že vám nakonec dojdou i peníze těch druhých.’’
Politické začátky
Budoucí obyvatelka premiérského sídla na Downing Street 10 se narodila 13. října 1925 v Granthamu v hrabství Lincolnshire poblíž Nottinghamu jako Margaret Hilda Roberts. Její otec Albert Roberts vlastnil v Granthamu obchod s potravinami a tabákem, angažoval se rovněž v politice. Mezi lety 1943 a 1952 působil v městské radě, jeden rok byl starostou Granthamu.
Během druhé světové války vystudovala na Oxfordu chemii a nastoupila jako chemická laborantka. Více než věda ji ale údajně vždycky přitahovala politika. V roce 1951 se provdala za byznysmena Denise Thatchera, s nímž měla o dva roky později dvojčata Marka a Carol. Zároveň se také rekvalifikovala na právničku.
Autora veřejně označte za blbce! Britské muzeum pobouřilo, když spojilo Thatcherovou s bin Ládinem a Hitlerem
Do politiky se poprvé pokoušela dostat již v roce 1950, když ve svých 25 letech kandidovala v Dartfordu do dolní sněmovny. Úspěšná byla až na čtvrtý pokus o devět let později, kdy byla zvolena poslankyní za Konzervativní stranu v již neexistujícím obvodě Finchley. Zůstala jí až do roku 1992.
Působila střídavě na různých postech ve vládách konzervativců, kteří byli u moci do roku 1964. Poté až do roku 1970, kdy vládli labouristé, vykonávala funkce ve stínové vládě Edwarda Heathe, a když se tento muž stal v roce 1970 předsedou vlády, zvolil si Thatcherovou za ministryni školství.
Ve volbách roku 1974 konzervativci propadli a Thatcherová začala kritizovat politiku své vlastní strany. Stávajícím špičkám vyčetla pramalou podporu tradičních konzervativních hodnot a jejich defenzivní postoj. Nakonec se rozhodla sama kandidovat na šéfku strany proti Heathovi a po partajním hlasování v roce 1975 se jí překvapivě stala. Ve 49 letech z ní byla první předsedkyně jedné z největších britských politických stran.
