Marek Benda

Marek Benda je český politik s nejdelší dobou působení v českém parlamentu. Spoluzakládal Křesťanskodemokratickou stranu, většinu kariéry poté spojil s Občanskou demokratickou stranou (ODS).

Marek Benda se narodil 10. listopadu 1968 v Praze. Jeho otcem byl významný český disident, federální porevoluční poslanec a český senátor Václav Benda. Kvůli tomu nemohl na gymnázium, ačkoliv jako vítěz matematické olympiády by nemusel ani k přijímacím zkouškám. Studoval tak na pražské střední průmyslové strojní škole. Poté zamířil na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Studium nedokončil pro svůj zájem o vstup do politiky. Stejně dopadla snaha o studium filosofie.

Václav Benda se stal předsedou nově vzniklé Křesťanskodemokratické strany (KDS), na jejím rozjezdu po podílel i Marek Benda. Ještě předtím byl v únoru 1990 v 21 letech v rámci kooptací zvolen do České národní rady (ČNR), českého republikového parlamentu v době federace. Mandát v ní poté získal za Občanské fórum ve volbách v roce 1990 a za koalici ODS s KDS v roce 1992.

Zánikem České a Slovenské Federativní Republiky se podle české ústavy ČNR stala Poslaneckou sněmovnou. Po sloučení Křesťanskodemokratické strany s ODS v roce 1996 se oba Bendové přidali k občanským demokratům. Marek Benda se již v nových barvách stal poslancem v letech 1996 a 1998.

V roce 2002 však skončil jako druhý náhradník na pražské kandidátce ODS a dolní komoru opustil. Poté pracoval pro ministra informatiky Vladimíra Mlynáře (US-DEU) a zahájil studium práv na Západočeské univerzitě v Plzni.

Mimo Sněmovnu strávil dva roky. Nejprve poskočil na pozici prvního náhradníka, když před ním umístěný poslanec Václav Klaus složil prezidentský slib v březnu 2003. A v červenci 2004 vystřídal Jana Zahradila, jehož zvolení do Evropského parlamentu také znamenalo neslučitelnost funkcí.

Poté Marek Benda zahájil další dlouhou šňůru volebních úspěchů, když v roce 2006 post poslance udržel.

Ještě před zahájením svého právnického vzdělávání se Benda zapojoval do činnosti Ústavně-právního výboru PS. Byl jeho dlouholetým členem, v letech 1998–2002 dokonce místopředsedou. Od roku 2006 mu předsedal, i když v té době teprve práva tři roky studoval.

Na Západočeské univerzitě absolvoval pětileté magisterské studium. V diplomové práci se věnoval restitucím v 90. letech. Komise práci doporučila k rigoróznímu řízení, tudíž ji Benda využil i ke složení rigorózní zkoušky oceňované doktorským titulem JUDr.

Krátce nato se však zjistilo, že jeho práce kvůli velkému řádkování nesplňovala požadovanou minimální délku. Zpochybňovala se i její kvalita. Jak tehdy vysvětloval, omylu si sám ani nebyl vědom, když ji komise hodnotila tak pozitivně. Práci proto dobrovolně zveřejnil na webu. O doktorský titul oficiálně nepřišel, protože během kauzy nedorazil na promoci a nepřevzal si jej. Univerzita pouze oznámila, že už mu ho ani nevydá.

Sám neužívá ani svůj magisterský titul. Předsedou Ústavně-právního výboru se poté stal ještě v letech 2011–2012 a 2017–2021.

Díky dalším znovuzvolení m získal postavení služebně nejstaršího poslance. Zákonům České republiky se věnuje od roku 1990. Mandát vykonával ve třech volebních obdobích České národní rady, přičemž poslední z nich ukončil zánik ČSFR. V Poslanecké sněmovně zasedal ve všech dosavadních devíti obdobích, v tomto ohledu je jediný.

Vícekrát však měl s působením v dolní komoře Parlamentu namále. V letech 2010 i 2013 jej z nižších pozic na kandidátní listině vynesly k mandátu přednostní hlasy. V roce 2021 naopak stál na třetím místě pražské listiny koalice SPOLU. Sdružovala ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Opakovaně také dosáhl pozice předsedy poslaneckého klubu ODS. Vykonával ji v letech 2012–2013, poté do ní byl zvolen v roce 2021.