Článek
V té době již vysloužilý armádní generál Ludvík Svoboda se v roce 1968 stal prezidentem Československa, v pořadí sedmým a čtvrtým komunistickým. Téměř celý svůj život věnoval armádě. Z prezidentského úřadu předčasně odstoupil kvůli chátrajícímu zdraví.
Svoboda bojoval v prvním i druhém československém odboji, nejprve proti vládě Rakouska-Uherska a podruhé proti nacistickým Němcům. Spolu s manželkou pomáhali odbojářům přes hranice nebo jim sami poskytovali přístřeší. Jakožto ministr národní obrany chtěl sestavit armádu s respektem k odboji a legionářům, po únoru 1948 ale armáda prošla nucenou čistkou a Svobodova vize tak nebyla naplněna.
Coby prezident najel na reformní program slovenského politika Alexandra Dubčeka, který měl napravit chyby socialismu a vést republiku vstříc "demokracii". Veškerá snaha o nápravu byla pohřbena dne 21. sprna 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy překročila hranice Československa.