Článek
Lítačka je čipová karta, kterou využívají Pražané pro cestování MHD. Vydává ji pražský magistrát a lidem slouží jako nosič jízdenek (kupónů). Využít ji lze i jako průkazku do městských knihoven nebo pro nabíjení elektromobilu v síti PRE point. Její předchůdkyní byla kritizovaná Opencard.
Nejčastěji je Lítačka využívána coby dlouhodobý kupón pro cestování, který je pro pravidelné uživatele mnohem výhodnější. Zatímco krátkodobé jízdenky v řádu minut až hodin stojí desítky až stovky korun, dlouhodobé kupóny - měsíční, čtvrtletní či roční - platí neomezeně po celou dobu. Nejdražší roční kupón pro dospělého stojí 3 650 Kč. Využití má pro všechny typy městské hromadné dopravy.
Projekt Lítačky představila v lednu 2016 primátorka Adriana Krnáčová. Ten samý rok si ji lidé vyměnili za dosavadní Opencard. Název Lítačka byl na sociálních sítích vystaven posměchu. V Praze se totiž říká „tramvajenka”. Pojem „lítačka” se dle diskutujících používá hlavně mimo Prahu a toto pojmenování pro legitimaci používá v hlavním městě „náplava”. I přes to se však v průzkumu na sociálních sítích pro název vyslovilo 52,56 procent respondentů.
Předchůdkyně Lítačky, Opencard, čelila značné kritice. Mohl za to především fakt, že projekt na její zavedení a provoz stál podle magistrátu 1,75 miliardy, což je mnohonásobně víc, než za kolik podobné karty fungují v jiných městech. Desítky milionů byly vynaloženy neefektivně, provozní náklady projektu byly vysoké a mnohé firmy v projektu získaly zakázky bez výběrového řízení, mnohdy šlo o společnosti, které neměly s danou problematikou zkušenosti. Více o Opencard čtěte zde.
